Posunutí termínu naznačil minulý týden guvernér Miroslav Singer ve slovenském listu Hospodárske noviny. Stejně tak ve středu viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík uvedl, že konec intervencí by se mohl posunout na pozdější dobu v závislosti na inflační prognóze, kterou banka představí příští týden.

"Bankovní rada tak určitě zachová hladinu kurzového závazku na současné výši 27 Kč/EUR. K čemu však s velkou pravděpodobností dojde je prodloužení intervenčního závazku ke konci roku 2016," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Opatření by podle něj mělo zabránit předčasnému zpřísňování měnové politiky v okamžiku, kdy by byl kurzový závazek opuštěn dříve a kurz koruny by začal posilovat.

V první polovině tohoto roku meziroční inflace podle ekonomů bude záporná, ekonomika tudíž bude v deflaci. Důvodem jsou především nízká cena ropy nebo potravin. "V roce 2016 by však měl efekt nízkých cen ropy vyprchat a inflace se pomalu vracet k inflačnímu cíli ke konci roku 2016," dodal Seidler.

"Předpokládám, že výhled na udržení intervencí se opět prodlouží. Prozatím se mluví o roku 2016. Je možné, že se posune ještě dál do začátku roku 2017. Nyní je hlavní otázka, kdy a jak se nastartuje inflace v Evropě. To zásadním způsobem ovlivní i Česko a také rozhodování ČNB," uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.

Ani analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák nečeká od zasedání bankovní rady změnu v nastavení úrokových sazeb a ani posun intervenční hladiny. "Co naopak čekat lze je výrazný posun prognózy spotřebitelské inflace směrem dolů ve srovnání s listopadovou prognózou," uvedl.

"Jelikož poslední predikce ekonomického vývoje naznačují, že nízká inflace s námi pravděpodobně vydrží o něco déle, mohli by i centrální bankéři prohlásit, že měnové intervence budou pravděpodobně trvat i v první půlce roku 2016. Je téměř jasné, že rekordně nízké úrokové sazby a kurz koruny k euru nad hodnotou 27 vydrží celý letošní rok," dodal analytik Ge Money Bank Petr Gapko.

Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy bude ČNB vyčkávat, zda a do jaké míry se zásadní deflační tlak v podobě poklesu cen ropy na světových trzích promítne do inflačních očekávání firem a domácností a do jaké míry může oslabit domácí poptávku. Bude rovněž čekat na dopady rozšířeného programu odkupu aktiv Evropskou centrální bankou. "Může si vyžádat řádově měsíce, než se obě popsané záležitosti do očekávání potenciálně promítnou. ČNB v této době nejspíše nebude aplikovat silnější zbraň z arzenálu svých nekonvenčních měnověpolitických zásahů, tj. nebude podruhé intervenovat za oslabení koruny," uvedl.