"Snažíme se šetřit peníze. Proběhla inventura připravovaných veřejných zakázek, kde jsme se dostali k úspoře 42 milionů korun z celkové částky 344 milionů korun," uvedla ministryně.
Podle ní jde o soubor malých zakázek od technických věcí, přes vybavení budov či informační a telekomunikační služby. "Hlavně je to trénink na příští rok, kdy nám ministr financí (Andrej Babiš, stranický šéf Jourové - pozn. ČTK) sdělil, že nám škrtne 244 milionů korun. Takže zkoušíme už letos, jestli se to dá přežít," uvedla Jourová.
Plánované škrty však takřka dvojnásobně přesahují provozní potřeby samotného úřadu. "Předpokládané snížení rozpočtu na rok 2015 ve výši asi 244 milionů korun sotva nahradíme úsporami v provozu ministerstva. Pro letošní rok se provozní výdaje pohybují kolem 129 milionů korun. Budeme proto muset jednoduše hledat i jiné cesty," upřesnila mluvčí MMR Radka Burketová. Zbylé peníze z provozní kapitoly rozpočtu MMR jdou totiž na provoz zřizovaných organizací.
Jourová také bilancovala čtvrt rok působení v čele resortu. Jako hlavní věc, která se jí podařila, uvedla dokončení Dohody o partnerství. Strategický dokument, který určuje, jakým způsobem bude ČR čerpat peníze z evropských fondů v novém programovém období 2014-2020, Česko minulý týden odeslalo do Bruselu.
MMR podle Jourové také zintenzivnilo vyhlašování výzev pro projekty financované z evropských fondů. V končícím programovém období totiž zbývá vyčerpat ještě něco méně než 400 miliard korun z celkových 830 miliard korun. "Připravili jsme krizové plány pro všechny resorty. Hlavně pro ty operační programy, kde hrozí nedočerpání nejvíce peněz, jsme stanovili velmi tvrdé podmínky tak, aby se ještě investovalo maximum peněz," podotkla Jourová.
Kromě evropských fondů však ministerstvo přidělovalo peníze také z národních zdrojů. "Schválili jsme projekty za 142 milionů korun na rozvoj venkova. Dále jsme spustili program na podporu zaměstnanosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji v celkovém objemu 300 milionů korun. Za tyto peníze by se mělo vytvořit až 600 pracovních míst," upřesnila šéfka resortu.
Schválily se prý také projekty na podporu bydlení za 560 milionů korun, běží i program na odstraňování následků živelních katastrof, kam šlo 317 milionů korun. Necelých deset milionů korun poslalo MMR na odstraňování bariér ve veřejných budovách a na projekt takzvaného euroklíče. Miliony korun podpořil resort i rozvoj cestovního ruchu.
Problematiku evropských fondů a čerpání z nich v následujících letech považuje ministryně za jeden z hlavních nedostatků, které se jí ve vedení úřadu nepodařilo dotáhnout zcela podle jejích představ. Přípravy nového programového období jsou prý hodně pomalé, za což ale Jourová neviní své podřízené, ale celý vyjednávací proces. "Myslela jsem si také, že budeme aktivnější v oblasti sociálního bydlení. Tam jsem musela uznat, že to není úplně naše kompetence," řekla ČTK Jourová a odkázala na ministerstvo práce a sociálních věcí.