Letošní rok bude podle Barocha ovlivněn faktem, že nové provozovny již nebudou podporovány. Přesto však existují instalace, které mají ekonomickou návratnost. Nutnou podmínkou je maximální využití vlastní vyrobené elektřiny, a to minimálně z 80 až 90 procent. V takovém případě pak úspory v platbách za elektřinu dosahují takových hodnot, že se investice do fotovoltaické elektrárny vyplatí a návratnost se může pohybovat v horizontu deseti let.
Baroch uvedl, že v solárních elektrárnách podnikatelů se spotřeba realizuje přes den a můžou tak naplno využít produkci elektrárny ke snížení svých výdajů za elektřinu. Na těchto objektech se předpokládá výstavba větších elektráren v řádech desítek kWp.
"Tyto velké instalace mají oproti malým nespornou výhodu v nižší ceně v přepočtu na jeden instalovaný kWp, čímž mají podstatně lepší ekonomiku provozu a rychlejší návratnost. Navíc drtivá většina těchto subjektů je plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), a tudíž je pro ně vstupní investicí cena bez DPH," míní Baroch.
Naopak malé instalace na rodinných domech jen obtížně splňují podmínku maximální vlastní spotřeby. V době, kdy fotovoltaická elektrárna produkuje nejvíce energie, je totiž dům většinou prázdný a systémy akumulace energie pro pozdější použití jsou stále nákladnou záležitostí.
V sousedním Německu, které má největší instalovaný výkon solární energetiky na světě, instalovaný výkon nových fotovoltaických zařízení v loňském roce klesl o 55 procent. Zafungovaly tak vládní předvolební snahy o zabrzdění překotné expanze nákladných solárních zdrojů, kterou němečtí spotřebitelé pociťují čím dál tíživěji na svých účtech za elektřinu.
