"Nadále očekáváme, že klíčové úrokové sazby ECB zůstanou v delším časovém období na současné nebo nižší úrovni," řekl Draghi. ECB podle něj předpokládá, že příliš nízká inflace zatím přetrvá, ve střednědobém až dlouhodobém výhledu ale bude směřovat k inflačnímu cíli banky, který je stanoven na úrovni těsně pod dvěma procenty.

Draghi také opětovně zdůraznil, že ECB má k dispozici dostatečný rozsah nástrojů pro případ, že bude nutné měnovou politiku dál uvolnit, a že je připravena a schopna zasáhnout. "Rád bych se vyjádřil zcela jasně... Máme mandát udržovat cenovou stabilitu v obou směrech," řekl šéf ECB na tiskové konferenci.

Kurz eura na náznaky dalšího možného uvolnění měnové politiky v eurozóně začal klesat. Vůči dolaru sestoupil na pětitýdenní minimum k úrovni 1,35 USD, později se ale vrátil téměř k předešlé úrovni.

Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci překvapivě klesla na 0,8 procenta z listopadových 0,9 procenta a přiblížila se říjnovému minimu 0,7 procenta. Nachází se nyní hluboko pod úrovní dlouhodobého cíle ECB. Další snižování inflace by mohlo zvýšit tlak na ECB, aby v příštích měsících přikročila k novému uvolnění měnové politiky.

Draghi nenaznačil, jaké kroky by ECB mohla přijmout. "Máme několik nástrojů. Jejich volba bude záviset na tom, co se bude dít," řekl. "Celkově zůstáváme odhodláni udržovat vysoký stupeň měnového uvolnění a v případě potřeby podniknout další rozhodné kroky," dodal.

Podle některých analytiků by ECB mohla během příštích několika měsíců uskutečnit další kolo programu levných úvěrů (LTRO), ovšem pod podmínkou, že je banky přesunou do ekonomiky, nikoli na podporu svých bilancí. ECB už v předchozích dvou kolech tohoto programu před dvěma roky poskytla komerčním bankám přes bilion eur (přes 27 bilionů Kč).

ECB se snaží uvolněnou měnovou politikou podpořit hospodářský růst v eurozóně. Ve druhém čtvrtletí se měnová unie vymanila z rok a půl dlouhé recese a vzrostla o 0,3 procenta, ve třetím čtvrtletí se ale růst zpomalil na 0,1 procenta.

V listopadu zaskočila ECB finanční trhy snížením základní sazby o čtvrtinu procentního bodu, aby zabránila dalšímu poklesu inflace a podpořila ekonomický růst. Ekonomická situace v eurozóně je stále nejistá a podle ECB trvá riziko, že ekonomika bude růst pomaleji, než se čeká.