Jste typ, který má rád narozeninové oslavy?

„Miluji narozeninové oslavy, nejen ty svoje. Celá naše rodina si na ně potrpí, takže slavíme i svátky.“

Jakou oslavu plánujete?

„Původně jsem chtěla opravdu velkou. Jenže jsem teprve v neděli dotočila nový film, takže jsem, bohužel, zjistila, že na přípravu nemám čas. Tím pádem se z ní stane taková malá rodinná oslava.“

Už jste dostala nějaký dárek?

„Ano, dostala. Myslím, že jsem si právě zahrála svou životní roli ve filmu, který podle scénáře Alice Nellis režírovala Tereza Kopáčová! Je to moje nejmilovanější režisérka. Na všechno, na čem jsem s ní dělala, jsem opravdu pyšná. Této nové komedii jsem věnovala velkou přípravu – přibrala jsem třeba osm kilo nebo trénovala šipku do vody. Snad se nám film Nevidím, neslyším povedl.“

Jubileum bývá pro mnohé důvodem k bilancování!

„Tohle není můj styl. Beru věci tak, jak přicházejí. Vlastně tu padesátku ani neprožívám, na rozdíl od některých mužů. Řeším přítomnost. A zpátky se moc neohlížím.“

Herectví vám bylo takříkajíc vloženo do kolébky. Měla jste jinou možnost než jít ve stopách svých rodičů, herců Vlastimila Brodského a Jany Brejchové?

„Rodiče velmi usilovali, abych šla jinou cestou. Původně jsem měla jít na konzervatoř studovat hru na klavír. Jenže jsem věděla, že je to jediná střední škola, kde odmaturuji bez matematiky a chemie. To byl také hlavní důvod, proč jsem se tam hlásila. A ono to vyšlo, tak jsem tu školu udělala.“

Měla jste kvůli slavným rodičům jiné dětství než ostatní děti?

„Nikdy jsem si jako dítě neuvědomovala, jak jsou slavní. Já s nimi taky moc nežila. Ale je pravda, že si nikdy nenosili práci domů.“

Dnes máte vlastní rodinu. Co jste udělala pro to, aby syn nešel ve vašich šlépějích?

„Nic. Nešlo by to stejně ovlivnit. Naštěstí viděl, jak je herecká profese obtížná, navíc pro muže. Musí uživit rodinu. Ty nabídky nejsou dnes moc kvalitní. Chybí tu kvalitní scénáře. Třeba celosvětově pro ženy po čtyřicítce dobré role nejsou.“

Byla nějaká role, která vás jako herečku zformovala?

„Exmanželkou snadno a rychle. Toto natáčení bylo pro mne zásadní. Tam jsem našla v herectví smysl. Tady jsem se naučila zpracovávat témata, která nejsou jednoduchá, s jistým nadhledem.“

Dali vám rodiče nějakou profesní radu?

„Vždy mi říkali – buď pokorná vůči všem lidem, co jsou na natáčení, a když je tam někdo nový a starší, tak běž a představ se! Tím se řídím dodnes.“

Většinu herců dnes živí hlavně nekonečné seriály, vás vlastně donedávna také. Co by tomu asi řekl váš tatínek?

„Těžko říct. Myslím, že by byl z toho smutný. Ale to nám už, bohužel, nepoví!“

Povedla se vám skvělá věc, která některým vašim kolegyním nevyšla – mít fungující rodinu.

„To pro mne bylo vždy důležitější než kariéra. Možná ten důvod je v mém dětství. Asi jsem vždy chtěla, aby to mé děti měly lepší než já. Čím jsou starší, tím je pro ně, myslím, rozvod rodičů mnohem méně přijatelný.“

Máte i nějaké koníčky, kterými si čistíte hlavu?

„Nenazvala bych to koníčkem. Jsem ve správní radě dětské chirurgie v Nemocnici Motol. Sehnala jsem pro ně sponzory a taky dělám večírek, na kterém vystupují mí kamarádi. To mě baví. Točili jsme i dokument, sama jsem ho stříhala.“

Co vy a víra?

„Věřím v karmu. K tomu netřeba něco dodávat.“

Váš život ale není jen pohádka. Sebevražda tatínka, vážná nemoc maminky… Co vám pomohlo to zvládnout?

„Můj manžel. On je můj celoživotní držák, takový maják. Díky němu jsem ty chvíle zvládla. Díky rodině, synovi Samovi a taky kamarádům.“

Co byste si opravdu přála k narozeninám?

„Zdraví. Pro celou mou rodinu. A taky aby byli šťastní!“

VIDEO: Tereza Brodská má za svého dospělého syna náhradu. Tenhle mazlík dostane každého

Video
Video se připravuje ...

Tereza Brodská má za svého dospělého syna náhradu. Tenhle mazlík dostane každého. Markéta Reinischová, Jan Jedlička

Fotogalerie
24 fotografií