„Zatímco režisér Otakar Vávra šel po linii Husa jako buřiče, který předjímá husitskou revoluci, tak teď je Hus ukázán jako člověk, který vstupuje do světských sporů,“ řekl režisér Jiří Svoboda (70).

„Je tam i jedna scéna, která zaznamenává událost, kdy do Kostnice přijely také prostitutky - stěžovat si Zikmundovi, že jsou odírány kuplíři,“ dodal.

Oba filmy se liší také v délce i nákladech. Zatímco Vávrův 61 let starý a 115 minut dlouhý velkofilm stál v 50. letech 13,1 milionu Kčs, rozpočet Svobodova trojdílného Husa o celkové stopáži 240 minut překročil 40 milionů Kč.

Fakticky dražší ‒ a to nesrovnatelně ‒ je ovšem Vávrovo dílo. V roce 1954 totiž činila průměrná mzda jen 1181 Kč (cca 22x méně než nyní), náklady na Vávrův film tudíž odpovídají dnešním 285 milionům!

A to si představte, že rozpočet »dvojpohádky« Císařův pekař a Pekařův císař byl tenkrát víc než dvojnásobný...

Fotogalerie
9 fotografií