„Sousedovic Toníček nemá žádný koníček a já že jsem jinačí, ženě mé to nestačí a je jejím koníčkem podvádět mě s Toníčkem…“ S touhle znělkou od roku 1987 řešil problémy diváků jako na běžícím páse. Lehce a s humorem předělával hrábě na ruchadlo či stavěl skleníky z lahví od okurek.  Přemek Podlaha narazil na zlatou žílu českého kutilství a vydělával majlant. Jenže doma mu to pěkně skřípalo!

Pavel Podlaha ve své exkluzivní zpovědi Nedělnímu Blesku řekl, že jeho nesváry s otcem začaly, už když chtěl začít prvně podnikat. „Táta si to vyloženě nepřál,“ tvrdí. Po hotelové škole napřed pracoval v Německu jako manažer hotelu, pak se vrátil domů a chtěl něco svého. Nakonec tátu „ukecal“. „Se společníkem jsem začal stavět ve Volyni hotel. Společník měl pozemek, otec financoval stavbu,“ popisuje Pavel. Prý do podniku nastoupil jako kuchař, střídavě pracoval i jako provozní. Skončilo to ale brzy velkým krachem. „Říkalo se, že jsem hotel prohrál v hazardu, není to ale pravda,“ hájí se Pavel. Skutečností ale je, že o hotel přišel.

Největší klacky pod nohy mu prý v jeho podnikání házel společník. „Ohrožoval například mě i hosty se zbraní v ruce. Nedostával jsem navíc žádné peníze. Nevydržel jsem a odešel,“ přiznává prohru Pavel. Jeho společník dokončil dílo zkázy a hotel údajně pokoutně prodal třetí osobě. Přemek Podlaha přišel o 10 milionů, které tu investoval. Vyplnily se tak jeho černé předpovědi. „Skončilo to u soudu,“ popisuje Podlahův jediný syn. Vztahy mezi synem a otcem opět o pár stupňů ochladly.

Zdroj napětí v rodině vidí Pavel hlavně v předčasném odchodu maminky Ireny (†45). „Umřela na rakovinu. Stalo se to v deset dopoledne a táta šel večer na kšeft… Kdyby tady byla, všechno by se vyvíjelo jinak,“ je přesvědčený Pavel Podlaha. „Otec odmala preferoval sestru Petru (51), mě zase milovala maminka,“ tvrdí Pavel. Když se mu v podnikání dařilo, nakupoval pro celou rodinu. „Vánoce mě stály 100 tisíc. Ale od táty jsem většinou dostal něco z Receptáře, co by jinak nejspíš vyhodil, pak jsem už dárky od něj raději ani nerozbaloval, aby mi to nebylo líto,“ říká po letech syn krále kutilů.

Proč promluvil až po otcově smrti? „Nechtěl jsem ho za života ještě víc rozčílit, abych ho neměl na svědomí. Ale teď chci všechno uvést na pravou míru.“ Přiznává, že na odchod milované mámy tehdy reagoval dost drsně. Pitím kombinovaným s prášky. Slavný král kutilů si s potomkem nevěděl rady. Někdo mu poradil řešení. „Urychlil můj nástup na vojnu. Měl jsem rukovat na podzim, on mi to zařídil ještě na jaro,“ vzpomíná Pavel.

Nemohli najít společnou řeč, ale podle syna měli s tátou ledascos společného. Třeba tvrdou hlavu. „Málokdo ví, že táta se doma nepohodl s rodiči a utekl v patnácti z domova,“ říká na vysvětlenou. „Prosadil si vždycky všechno, co si umínil,“ dodává.

Podlaha o dětech

Dceru Petru zesnulý král kutilů miloval, syna Pavla nenáviděl. A svědčí o tom i jeho výroky na veřejnosti.

Co řekl o dceři: „Má čtyři děti a zeť je taky fajn.“
Co řekl o synovi: „Nemám syna. Tedy mám, ale nevím o něm a ani snad vědět nechci.“