Pálava, kde se Vinaři odehrávají, evokuje každému divákovi i řeč. Kdo ten kraj někdy navštívil, má v sobě uloženou onu měkkost.
A je z toho zle!
Ale seriál na mě působí, že se tam mluví mixem perfektní češtiny a »brněnštiny« občas prokládaným křečovitými moravskými výrazy typu »já su«. A je z toho zle nejen Čechům, ale i Moravanům. Je mi líto, že na to tvůrci rezignovali. Když bratři Mrštíkové tvořili Rok na vsi, také to psali v nářečí, a dodnes se to tak hraje...
Podle mě se role místních, řekněme »domorodců«, měly obsadit moravskými herci – profesionály z divadel v Uherském Hradišti, Zlíně, Brně… Mohly jim pomoci na výsluní a pro diváky by to byly neokoukané tváře. Ze Zlína třeba pochází Petra Hřebíčková (35), která hraje ve Svatbách v Benátkách. A doplnit se Vinaři mohli divácky lákavými hvězdami z Prahy, u kterých by se ale musel přiznat jejich »původ«, aby nás jejich perfektní čeština nemátla.
Málo využitý Matonoha
Mám velice ráda Tomáše Matonohu (43), který pochází z Brna. V seriálu sice hraje, ale mám pocit, že tam jeho přirozené mluvy nevyužili. Působí na mě, že by se rád rozjel, ale je jaksi svázaný.
Příliš tvrdí Táborský s Postráneckým
Václava Postráneckého (71) považuji za kamaráda, přesto musím přiznat, že mě jeho tvrdá čeština ve Vinařích trochu tahá za uši. Bohužel podobně vnímám i Miroslava Táborského (54).
Smutná a Navrátil: Tak to má být!
Smutná (62) sice pochází z Prahy, ale dlouho žila na Ostravsku, takže má k moravskému dialektu poměrně blízko, s ní jsem v zásadě spokojená. A pochválila bych i Oldřicha Navrátila (62).
