Dirigent Libor Pešek (76) dostal čtyřicítky a ulehl. „Se symfoňákem už měl všechno nazkoušené. Byly to nervy,“ svěřil Blesku Radan Dolejš, který se s Jiřím Suchým podílel na scénáři.
Naštěstí zaskočil dirigent Kryštof Marek, měl ale co dohánět, takže se zkoušelo tři dny a tři noci v kuse. Jiří Suchý nervozitou ani nespal. Bez výjimky se totiž zpívalo a hrálo živě. „V Semaforu playback neexistuje,“ upozornil pyšně Suchý. Na jevišti se vystřídalo 30 zpěváků, kteří se nejvíc zapsali do dějin divadla. Chyběl snad jen Waldemar Matuška (†76) a Pepa Dvořák.
„Když jsme začali psát scénář, Walda slíbil, že přiletí. Věnovali jsme mu aspoň vzpomínku a Lásku nebeskou Eva Pilarová nazkoušela s Bohušem Matušem,“ objasnil Dolejš s tím, že Pepu Dvořáka ve scénáři rovnou vynechali.
Se Suchým se po revoluci dostal do takového sporu o divadlo, že ho dodnes nemůže ani cítit. Dvořáka měl Suchý označit za spolupracovníka StB, aby mu vyfoukl Semafor. „Pepu jsme pozvali do hlediště jako hosta, ale omluvil se,“ potvrdil Dolejš. „A proč bych měl nškam chodit? Jsem na chalupě a oslavy vlastně ani nemám rád,“ sdělil Blesku Dvořák.
Největší aplaus sklidil Suchý s Jitkou Molavcovou a Karel Gott a jeho Oči sněhem zaváté. „Všichni mysleli, že to je propadák. Nakonec jsem díky Očím získal prvního Slavíka,“ poznamenal Gott.
