Obliba pana Fischera ještě stoupne poté, co odmítl trafiku v podobě pultíku eurokomisaře v Bruselu. Správně prokoukl, že se jednalo se o politickou past. Přijetím této dobře placené funkce by v podstatě jeho hvězda zhasla.
Odmítnutím zlaté trafiky se z pana Fischera stala klíčová figura na politické šachovnici. Kdo ho získá před volbami na svou stranu, vyhraje celou partii. Kdyby se pan Fischer rozhodl nevstoupit nikam, nikoho nepodpořit a založil si vlastní stranu, znamenalo by to politické zemětřesení.
Hlasy pro Fischera by přišly ze všech stran politického spektra, kromě voličské obce komunistů. Pro novou stranu TOP 09 by vznik strany Jana Fischera znamenal katastrofu. Mnoho příznivců si totiž TOP 09 vybralo ne proto, že je pravicová, ale proto, že je nová a nabízí alternativu k bezútěšnému stavu, který vznikl groteskním hašteřením ČSSD a ODS.
Pan Fischer je přesný, pragmatický, pořádný, spolehlivý, nezajímají ho drby, ale statistka. Podpis Lisabonské smlouvy je fanfárou jeho vládního orchestru. Do Evropy jsme vstoupili pod vedením Jana Fischera, osvíceného úředníka, který vstup prosadil i přes teatrální vzdor zahořklého prezidenta na odchodu.
Úspěch Fischerovy úřednické vlády je významným signálem i pro demokracii jako takovou. Najednou jako by to nebylo o možnostech si vybrat, ale o tom, aby bylo co největší množství lidí spokojeno s tím, co je víc, než s tím, co bylo předtím.
Už víme, že pravda a láska nikdy nezvítězí nad lží a nenávistí, a to z mnoha, nejen politických, důvodů. Je v podstatě jedno, kdo zvítězí, jde především o to, aby byla poražena tupost, arogance a nabubřelé žvatlání.
Název strany Jana Fischera by klidně mohl být Strana Jana Fischera, ale volná je i exkluzivní zkratka JFK.
