Dušičky: Víte, že mají podobný původ jako Halloween nebo kdy se slaví?

Začátek listopadu patří v křesťanských tradicích připomínce zemřelých. Samotná církev dává vzpomínce na zemřelé dva svátky. Slavnost Všech svatých, která připadá na 1. listopadu a Vzpomínku na všechny věrné zemřelé.

S oběma dny se ve světě pojí řada tradic. Předvečer Slavnosti Všech svatých je zejména v anglicky mluvících zemích známý jako Halloween. 2. listopad je pak v Česku známý jako Dušičky. V Mexiku i dalších částech latinské Ameriky se pak slaví Den mrtvých (Dia de los muertos).

Halloween (31. října)

Halloween je oslavou předvečeru Slavnosti Všech svatých s původem v Irsku a Skotsku. Ze Slavnosti Všech svatých pochází i název Halloweenu. 1. listopad je totiž v anglicky mluvících zemích známý i jako All Hallows’ Day, jeho předvečer jako All Hallows’ Eve a právě zkrácením toho vzniklo slovo Halloween.

Během Halloweenu se běžně vyráží na koledu především pro cukrovinky, tradicí je i převlékání se do masek. Částečně přitom byly zřejmě zvyky ovlivněny už gaelskými prvky z irských a skotských tradic. Není ovšem zřejmé, nakolik se keltské oslavy s těmi křesťanskými ovlivnily a nakolik křesťanská oslava vychází z té keltské.

Původ Halloweenu

Součástí křesťanských tradic totiž je držet vigilie v předvečer nejdůležitějších svátků, ke kterým patří i Slavnost Všech svatých. Je tak možné, že halloweenská tradice vznikla samostatně od keltských zvyků a obojí se následně navzájem ovlivnilo.

Keltové ve stejné době žili minimálně v Irsku a Skotsku, odkud se Halloween dostal na území dnešních USA, kde nabyl největší popularity. Na obou místech se přitom před příchodem křesťanství slavil keltský svátek Samhain, který zřejmě rovněž souvisel se světem mrtvých.

Z dostupných pramenů ovšem není jasné, zda se Samhain s Halloweenem pouze ovlivnily, či zda Halloween vznikl jako záměrné pokřesťanštění pohanského svátku.

Halloweenské tradice

Halloween je tradičně spojený především s vyřezáváním dýní a zároveň s večírky v kostýmech. Zejména v USA se pak na předvečer Slavnosti Všech svatých děti vydávají koledovat.

Halloweenské dýně

Asi nejznámějším symbolem Halloweenu jsou vydlabané dýně. Takto vyrobené svítilny ke svátku patří od nepaměti. Původně se ovšem nedlabaly dýně, nejstarší svítilny byly totiž z tuřínů nebo řepy. Známou oranžovou dýni zpopularizoval především spisovatel Washington Irving se svou povídkou Legenda o Ospalé díře.

O tom, jaký je jejich původ, se neví a účel podobně není známý. Původně měly svítilny snad sloužit k zahnání zlých duchů, později se jejich význam změnil na zpodobnění lidí čekajících v očistci.

Halloweenská koleda

S Halloweenem je spojená i koleda. Na tu především ve Spojených státech vyrážejí hlavně děti.

Ta se vyvinula z irské a skotské tradice. Zatímco na Britských ostrovech ovšem součástí tradice bylo a do dneška zůstává drobné představení pro pobavení majitele domu, v USA má koledování spíše formu výhružky, anglická fráze Trick-or-treat totiž majiteli domu sděluje, že pokud koledníkům nedá sladkosti (treat), začnou v okolí jeho domu páchat neplechu (trick).

Ještě dříve pak v Anglii existoval zvyk jménem souling, při kterém skupinky obcházely bohaté statky, u nichž písní žádaly o jablka a speciální sladké pečivo - soul cake.

Halloweenské kostýmy

Neoddělitelnou součástí koledování a večírků na Halloween jsou i kostýmy a převleky. Tato tradice se zřejmě vyvíjela ve stejnou dobu a propojená s koledou. 

Slavnost Všech svatých (1. listopad)

Následuje první z křesťanských svátků - Slavnost všech svatých. Ta připadá na 1. listopad a křesťané při ní slaví připomínku světců, kterým není zasvěcen žádný den, stejně jako lidí, kteří žili natolik pobožný život, že již byli vpuštěni do nebe.

Stejně jako v případě Halloweenu se i u Slavnosti Všech svatých spekuluje o možném vzniku či využití svátku ke pokřesťanštění původně pohanských zvyků Keltů i Slovanů. Původně se tento svátek slavil spíš v polovině května. K jeho přesunu na začátek listopadu došlo až v 8. století, kdy papež Řehoř III. zasvětil jednu z modliteben ve staré bazilice svatého Petra pozůstatkům svatých apoštolů, všem svatým a mučedníkům, k čemuž mělo dojít právě 1. listopadu.

Tradice slavit Slavnost Všech svatých se ovšem v podobné době začala šířit i z kostelů v Anglii a Irsku do Franské říše.

Dušičky - Vzpomínka na všechny věrné zemřelé (2. listopadu)

Dušičky čili Vzpomínka na všechny věrné zemřelé je církevní svátek, který připadá na 2. listopadu. Lidé si při něm připomínají své zemřelé. K nejčastějším dochovaným zvykům patří návštěva hřbitovů s hroby či rozptylovými loučkami, kde jsou pochováni příbuzní.

Význam Dušiček

Během dušiček si podle křesťanské tradice lidé připomínají své zemřelé. Z křesťanského pohledu je ovšem 2. listopad pouze připomínkou duší, které se dosud nedostaly do nebe a čekají v Očistci, ze kterého právě v tento den mohou na chvíli uniknout od útrap.

Svátek se poprvé začal slavit na přelomu 10. a 11. století na vlivném klášteře v Cluny. Svátek zavedl pátý opat kláštera svatý Odilo. Toho k tomu mělo inspirovat setkání s poutníkem, kterého bouře vyvrhla na ostrov, kde měl vidění duší čekajících v očistci, kde čelily očistným ohňům jako trest za své hříchy. Poutník se u svatého Odila snažil zjistit, zda by úlevě zemřelých, jejichž duše čekají v očistci, mohl být zasvěcen jeden den v roce.

Vzhledem k vlivu kláštera, ze kterého se v desátém století začaly šířit mnišské reformy katolické církve. Tento zvyk pak ve 13. století dorazil až do samého Říma.

Původ Dušiček

Křesťanské Dušičky sice mají svůj původ v klášteře Cluny a u svatého Odila. Ten ovšem začátek listopadu zřejmě nemusel vybrat čistě na základě legendy.

Stejně jako u Halloweenu a Slavnosti Všech svatých se i u Vzpomínky na všechny věrné zemřelé uvažuje o tom, zda nebylo datum a podoba svátku vybrána tak, aby pomohla s pokřesťanštěním staršího pohanského svátku.

Tradice na Dušičky

K nejzásadnějším tradicím v Česku patří především návštěva hřbitova, zdobení hrobu a především zapalování svíček. Pro věřící pak Dušičky přinášejí možnost získat odpustky pro své mrtvé blízké. Dříve k tradicím patřilo i pečení zvláštního pečiva, které se následně rozdávalo chudým.

Zdobení hrobů na Dušičky

Základem Dušiček je návštěva hrobů či rozptylových louček, kde leží blízcí. Zde se většinou pokládají květinové dary a zapalují svíčky. A především plameny svíček či svítilen mají na Dušičky skrytou symboliku. Světlo totiž v křesťanské nauce představuje život, zároveň v liturgii představuje i vzkříšeného Ježíše Krista.

Odpustky pro zemřelé

Zároveň mohou v týdnu Dušiček a Slavnosti Všech svatých věřící získávat odpustky pro své mrtvé blízké. Ty lidé získají návštěvami kostela či hřbitova, modlitbami, svatým přijímáním a zpovědí.

Samhain - Slavili Dušičky či Halloween už Keltové?

Křesťané ovšem zřejmě nemuseli být první, kdo si začátek listopadu vybral k oslavám svých mrtvých. Na stejnou dobu připadal Gaelský svátek Samhain. Vzhledem k tomu, že Gaelové jsou podskupinou keltských národů, je možné, že tento svátek slavili i Keltové na jiných místech.

Pro Gaely šlo zřejmě o začátek nového roku. Zároveň šlo o dobu, kdy se na zemi otevíraly portály mezi světem živých a světem mrtvých.

Historické prameny zároveň popisují, že během Samhainu lidé především zapalovali ohně, kolem kterých se následně tančilo. Na některých místech se pak stavěly dokonce dvě vatry vedle sebe a prostorem mezi nimi se prováděl dobytek, tím se mělo docílit očištění od zlých duchů.

Den mrtvých - V Mexiku jsou Dušičky veselou záležitostí

Světově proslulou podobu mají Dušičky v Mexiku, kde se slaví Den mrtvých. Ten je ale navzdory svému názvu dnem všeobecného veselí.

Rodiny staví ve svých domovech oltáře plné květin s oběťmi v podobě oblíbených jídel svých mrtvých blízkých. Celý den ovšem hojně hodují i živí. Ve velkém se peče Pan de muerto (doslova chléb mrtvých), nebo calaveras - zdobené lebky vyrobené z cukru nebo čokolády.