Partneři kandidátů na prezidenta očima Františky: Kdo je elegán, kdo šedá myš?
Koho Češi v historicky první přímé volbě zvolí počátkem příštího roku svým prezidentem, lze pouze tušit. Jisté však je, že úspěch kandidujících osobností ovlivňuje vystupování i míra charismatu jejich životních partnerů.
Do jaké míry se budou protějšky možné hlavy našeho státu v prezidentské kampani angažovat, těžko říci. Se vší pravděpodobností jich většina zůstane v pozadí. Řada z nich nechce o kandidatuře drahé polovičky mluvit. Na rozdíl od USA, kde je účast manželky, prezentace rodiny nedílnou součástí volebního tažení. Navíc dva uchazeči o úřad prezidenta, poslankyně Táňa Fischerová a ekonom Jan Švejnar, jsou singl, což jim podle mínění některých sociologů může mírně uškodit. Češi jsou totiž konzervativci, vzor T. G. Masaryka a jeho paní Charlotty, která roli tzv. první dámy nasadila vysokou laťku, je pro ně nedotknutelný.
Bohulibá charita
Ještě těžší úloha čeká životního druha v případě, že jeho partner v boji o Hrad uspěje. Institut první dámy v Česku – oproti Spojeným státům – nefunguje na právním základě. V podstatě je na úvaze manželky (životní družky), případně manžela hlavy státu, nakolik zůstane v ústraní. Anebo se naopak bude na prezentaci prezidenta aktivně podílet. Najde si v nové životní roli oblast vlastní angažovanosti, kterou je většinou bohulibá charita. Na tomto poli ostatně Olga i Dagmar Havlové i současná první dáma Livia Klausová velmi dobře a s osobitostí sobě vlastní obstály.
Odborníku, poraď!
Ale ani touha zůstat mimo, nechuť k veřejné prezentaci nevyváže první dámu (či muže ve stejném společenském postavení) z jistých povinností s postem spojených. Například se předpokládá, že se stane garantem programu pro doprovod významných zahraničních návštěv, dohlédne na sestavení chodů oficiálních obědů a večeří. A bude vzorem i svým vystupováním, s dress code svázaným šatníkem. Samozřejmě za pomoci profesionálů, odborných poradců…
Obstát v roli prezidenta u nás i ve světě je jistě těžké, ale lehké to nemá ani jeho protějšek, jenž může svou osobností popularitu hlavy státu zvýšit, nebo umenšit. Někteří se na veřejnosti občas objevují, jiní jsou zcela neznámí. Jaké mají na takovou pozici vyhlídky?
Jistě se všichni shodneme na tom, že Vladimír Franz, špičkový skladatel scénické hudby, známý malíř a tvůrčí osobnost nové podoby českého postmoderního dramatu, by byl prezidentem, kterého jiné země nemají. Jeho jedinečnost je na tomto státnickém poli absolutní a osobitý image lze předpokládat i od jeho atraktivní plavovlasé partnerky Idy Saudkové. Ta by se jistě roli první dámy podřídila, ale do standardu by zřejmě nikdy nezapadla a mezi manželkami jiných prezidentů by představovala zajímavou personu…
S manželem Milošem od doby, kdy odešel do politického důchodu a odstěhoval se na Vysočinu, v podstatě žije formálně. Příliš se nevídají, ale na nezbytných akcích jej vždy doprovodí. Paní Ivana, která na Pražském hradě pracuje jako referentka, jisté povědomí o protokolu jistě má, ale na image první dámy by musela tvrdě zapracovat. Včetně šatníku. Což se ostatně týká i jejího papírového manžela.
Podnikatel, jenž vybudoval sklářskou firmu, má roli doplňku své dominantní ženy Jany dávno zažitou. Ona je ta populární hvězda, on je ten, jenž jí dělá společenskou stafáž. Své choti dělal asistenta za jejího působení ve funkci europoslankyně v Bruselu. A proto nelze pochybovat o tom, že by postavení manžela prezidentky bez psychické újmy macha zvládnul, protokol se naučil a šatník rozhojnil i o jiné kreace, než je černý oblek s bílou košilí. I když přiznejme si, že šance, aby si takovou úlohu vyzkoušel, je mizivá.
Na rozdíl od jiných má ve společenském životě a vystupování na veřejnosti praxi z doby, kdy byl její manžel premiérem úřednické vlády po Mirku Topolánkovi. Působí vstřícně, empaticky a těžko by někdo hádal, že je jedenáct let v invalidním důchodu vinou depresí. Díky spolupráci se skvělou oděvní výtvarnicí Liběnou Rochovou vylepšila a značně sofistikovala i problematický styl oblékání, které je díky její korpulentní postavě složité.
Tato dáma, vystudovaná doktorka medicíny, jež se za stávajícího ministra Nečasovy vlády Karla Schwarzenberga před čtyřmi lety podruhé provdala, je k etiketě, žádoucí distingovanosti vycepovaná. Ve světě aristokratů je jako doma a není pochyb, že by svou úlohu zvládla na jedničku a se vší pravděpodobností by byla tím, kdo dodá prezidentskému páru energii, náboj živosti.
Naprosto neznámá žena s jemnými rysy tváře a hustou hřívou dlouhých vlasů na pěšinku. Nenápadný typ, jenž má zřejmě i ve stylu oblečení k osobitosti daleko. Nicméně tento zjev je tvárný, pro proměny ideální. Look první dámy nevyjímaje. Tak lze charakterizovat životní družku Jiřího Dienstbiera, jenž s Jaroslavou žije devatenáct let a zplodil s ní potomka.
Třiapadesátiletá absolventka ČVUT, druhá manželka exministra průmyslu Vladimíra Dlouhého, je další neznámou osobností. Ví se o ní, že v Dlouhého poradenské firmě pracuje patnáct let, vlastní s ním dvě vily a zřejmě umí s luxusem vkusně nakládat jako vytříbeně oblékaný a obouvaný ekonom. Svého muže v kampani aktivně podporuje a nejspíš by byla aktivní i coby první dáma ČR.
Úspěšný akademický sochař a manžel europoslankyně Zuzany Roithové je s největší pravděpodobností mužem, který by svou práci na oltář nového společenského postavení neobětoval. Jako chlap by to měl na svém postu ohledně stylingu jednodušší než první dáma. Stačila by řada skvěle padnoucích obleků, dobrých bot, patřičných košil a vázanek. Včetně sekce neformálního, ležérně elegantního oblečení.
Drobný muž, kterého kontroverzně akční právnička Klára Samková vyměnila za sošného romského exmanžela, působí dosti submisivním dojmem. Role tzv. druhých houslí by mu tedy neměla nijak vadit, jako macha výrazně frustrovat. Každopádně na kandidující Samkové i jejím druhém choti by museli image makeři tvrdě zapracovat. Stylem zevnějšku mají k předpokládanému noblesnímu vkusu elity národa značně daleko.
Františka na Hrad,zastínila by vše co tam kdy bylo.P.S. a nekrade psací potřeby