Video se připravuje ...
Zelenskyj ukázal během 4. výročí války na Ukrajině vládní bunkr v Kyjevě.
Místo míru další útoky? Putin chce válku eskalovat. Ve hře jsou i cíle v Evropě
Ruský prezident Vladimir Putin podle tří zdrojů blízkých Kremlu odmítá výzvy k jednání o míru s Ukrajinou. Pro agenturu Reuters uvedly, že nedávné ukrajinské útoky drony na ruské rafinerie a přístavy v něm naopak posílily odhodlání pokračovat ve válce. Dva z oslovených zdrojů, které hovořily pod podmínkou anonymity, se domnívají, že v příštích měsících je vysoce pravděpodobná další eskalace konfliktu, který pokračuje už pátým rokem.
Dva ze zdrojů agentury Reuters, které hovořily pod podmínkou anonymity, se shodují, že v příštích měsících je vysoce pravděpodobné další zostření konfliktu. Jeden z nich, který se s Putinem pravidelně setkává, uvedl, že ruský prezident po posledních ukrajinských útocích ještě více přitvrdil.
Žádné příměří. Putin chce Donbas
Podle zdrojů Reuters Putin odmítl návrhy svých poradců, kteří doporučovali příměří podél současné frontové linie. Místo kompromisu se chce soustředit na dobytí celého Donbasu, který považuje za klíčový cíl války.
Jeden z lidí obeznámených s jeho uvažováním uvedl, že Putin nehodlá ustoupit. „Potřebuje nějaké vítězství,“ popsal jeho motivaci zdroj, který se s prezidentem pravidelně schází.
Stejný postoj Kreml naznačil už v červnu, kdy Putin veřejně odmítl výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k osobní schůzce i uzavření příměří.
Trump vidí svět jinak
Informace přicházejí jen několik dní poté, co Donald Trump prohlásil, že Putin chce válku ukončit a že mírová dohoda je „blíž, než si lidé uvědomují“.
Americký prezident minulý týden telefonoval jak s Putinem, tak se Zelenským. S ukrajinským prezidentem se následně setkal také na summitu NATO, kde podle Zelenského probírali možnosti, jak přiblížit konec války. Jenže z Kremlu zaznívá jiná rétorika.
Mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je sice připraveno na „mírové řešení“, zároveň ale má dostatek sil pokračovat ve své „speciální vojenské operaci“ tak dlouho, jak bude potřeba.
Útoky na Rusko Putina rozzuřily
Podle zdrojů Reuters sehrály zásadní roli také nedávné ukrajinské útoky hluboko na ruském území. Drony zasáhly rafinerie, přístavy i sklady pohonných hmot a způsobily problémy se zásobováním palivy. Dopady války tak začínají pociťovat i běžní Rusové.
Místo toho, aby Kreml přiměly k jednání, měly podle lidí z Putinova okolí opačný efekt. Ruského prezidenta prý útoky rozzuřily a posílily jeho přesvědčení, že musí odpovědět ještě tvrději.
V posledním týdnu proto Rusko podniklo dva rozsáhlé raketové a dronové útoky na Ukrajinu včetně Kyjeva. Při nich zahynuly desítky civilistů. Moskva tvrdí, že útočila pouze na vojenské cíle.
Ve hře jsou i základny NATO
Obavy ale vzbuzují i další scénáře. Ruští vojenští komentátoři podle Reuters stále častěji veřejně mluví o možnosti rozšíření konfliktu mimo Ukrajinu. Padla například možnost úderů na základny NATO v pobaltských státech nebo v Rumunsku.
Takový krok by znamenal obrovské riziko přímého střetu s Aliancí. Článek 5 Severoatlantické smlouvy totiž říká, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Podle britského analytika Jacka Watlinga z think tanku RUSI by ale Rusko pravděpodobně neusilovalo o otevřenou válku s NATO. Spíše by mohlo podniknout omezené útoky nebo provokace s cílem vyvolat rozpory mezi spojenci.
„Rusové by neusilovali o válku s NATO. Mohli by ale chtít rozdělit Alianci v tom, jak na podobný incident reagovat,“ uvedl.
Kreml mluví o nové ofenzivě
Další náznaky přinesl i bývalý vysoký představitel ruského ministerstva obrany Andrej Ilnickij. Ve svém komentáři pro deník Kommersant napsal, že další fáze války by mohla začít rozsáhlými údery na ukrajinské průmyslové podniky, ocelárny a přístav v Oděse.
Následovat by podle něj mohly i útoky na zařízení v zemích Evropské unie, kde se vyrábějí rakety nebo drony pro Ukrajinu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tyto scénáře přímo nepotvrdil. Prohlásil ale, že Rusko musí posilovat vlastní bezpečnost a nemůže „zavírat oči před militarizací Evropy“.
Dobytí Donbasu za cenu obřích ztrát
Přestože Putin podle zdrojů věří ve vítězství, postup ruské armády na frontě v posledních měsících výrazně zpomalil. Tvrdé boje se nyní soustřeďují především kolem města Kosťantynivka v Doněcké oblasti.
Podle odhadu amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) bylo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 zabito, zraněno nebo pohřešováno už kolem dvou milionů vojáků. Z toho přibližně 1,4 milionu připadá na ruskou stranu. Ani Moskva, ani Kyjev své vojenské ztráty oficiálně nezveřejňují.
21:58
14. 11. 2026
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:57
14. 11. 2026
Návštěva amerických emisarů Jareda Kushnera a Steva Witkoffa v Moskvě tento týden ukázala, že ruský prezident Vladimir Putin nechce jednat o konci války na Ukrajině. Napsal to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle něj podpora poskytovaná Ukrajině musí pokračovat ve stejné míře jako dosud. Macron dodal, že Evropa musí Rusku říct, jak si představuje situaci po ukončení konfliktu.
20:07
14. 11. 2026
V Belgorodské oblasti byli v důsledku útoků dronů zraněni dva obyvatelé, uvádí regionální operační skupina. Informuje o tom ruskojazyčná BBC.
„Ve vesnici Otradnoje v Belgorodské oblasti utrpěl muž během útoku dronu FPV zranění na zádech a nohou,“ uvedlo operační velitelství ve svém prohlášení podle agentury Interfax.
Témata:
Související
