Video se připravuje ...
Diplomat Lizec o míru na Ukrajině: Proč Putin opět shazuje dohodu?
Rusko cílí na Evropu? Putin blafuje, myslí si vysoce postavený představitel NATO
Ruský vůdce Vladimir Putin nedávno prohlásil: „Pokud by s námi Evropa náhle chtěla bojovat a začala, jsme připraveni hned teď.“ To však zpochybnil vysoce postavený představitel NATO, který promluvil pod podmínkou anonymity, píše britský deník Daily Mail. Podle něj Putin „blafuje“ a ví, že Rusko nemá na boj s aliancí dostatečné schopnosti.
„Nebudeme s Evropou bojovat; to jsem říkal stokrát. Ale pokud by s námi Evropa náhle chtěla bojovat a začala, jsme připraveni hned teď,“ prohlásil před pár dny ruský prezident Vladimir Putin.
Podle vysoce postaveného představitele NATO, který hovořil pod podmínkou anonymity, se jednalo jenom o blafování. Myslí si také, že Kreml nemá vojenské schopnosti porazit západní alianci a ruský vůdce si je plně vědom toho, že Rusko „nedokáže zvítězit“ proti NATO, které je jednotnější než kdy dřív.
„Není připraven“
„Putin sice může říkat, že je připraven na válku. Ale když Putin něco řekne, často se ukáže, že to není pravda,“ řekl zástupce aliance. „A v každém případě si nemyslím, že je Vladimir Putin připraven na válku s Evropou.“ Informoval o tom ukrajinský deník Evropská pravda.
„Není připraven. Ale neříkám, že Rusko nevyrábí dostatek vojenského vybavení a neříkám, že Rusko nemá vojenské schopnosti a ekonomickou základnu pro takovou kampaň. A to samozřejmě neznamená, že Rusko netouží změnit bezpečnostní architekturu Evropy.“
Putin ale ví, že „se NATO bude bránit“ a také, přestože „Rusko je schopné boje, nedokáže zvítězit“. „A co je nejdůležitější, věřím, že si uvědomuje, že aliance je nyní silně sjednocená, co se týče obrany spojenců,“ dodal.
32 zemí NATO má dohromady 3,55 milionu aktivního personálu, což převyšuje 1,32 milionu ruských vojáků. Kromě lidské síly mají země NATO ve svých arzenálech také více než 14 000 tanků, přes 3 000 stíhacích letounů a téměř 1 500 útočných vrtulníků, což ruské schopnosti výrazně převyšuje.
22:03
5. 11. 2026
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
22:01
5. 11. 2026
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
18:59
5. 11. 2026
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Témata:
Související
