„Nebudeme s Evropou bojovat; to jsem říkal stokrát. Ale pokud by s námi Evropa náhle chtěla bojovat a začala, jsme připraveni hned teď,“ prohlásil před pár dny ruský prezident Vladimir Putin.
Podle vysoce postaveného představitele NATO, který hovořil pod podmínkou anonymity, se jednalo jenom o blafování. Myslí si také, že Kreml nemá vojenské schopnosti porazit západní alianci a ruský vůdce si je plně vědom toho, že Rusko „nedokáže zvítězit“ proti NATO, které je jednotnější než kdy dřív.
„Není připraven“
„Putin sice může říkat, že je připraven na válku. Ale když Putin něco řekne, často se ukáže, že to není pravda,“ řekl zástupce aliance. „A v každém případě si nemyslím, že je Vladimir Putin připraven na válku s Evropou.“ Informoval o tom ukrajinský deník Evropská pravda.
„Není připraven. Ale neříkám, že Rusko nevyrábí dostatek vojenského vybavení a neříkám, že Rusko nemá vojenské schopnosti a ekonomickou základnu pro takovou kampaň. A to samozřejmě neznamená, že Rusko netouží změnit bezpečnostní architekturu Evropy.“
Putin ale ví, že „se NATO bude bránit“ a také, přestože „Rusko je schopné boje, nedokáže zvítězit“. „A co je nejdůležitější, věřím, že si uvědomuje, že aliance je nyní silně sjednocená, co se týče obrany spojenců,“ dodal.
32 zemí NATO má dohromady 3,55 milionu aktivního personálu, což převyšuje 1,32 milionu ruských vojáků. Kromě lidské síly mají země NATO ve svých arzenálech také více než 14 000 tanků, přes 3 000 stíhacích letounů a téměř 1 500 útočných vrtulníků, což ruské schopnosti výrazně převyšuje.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
Zobrazit celý online