Britové kvůli otravě novičokem: Zavedli nové sankce proti Rusku!
Británie dnes oznámila nové sankce proti Rusku v souvislosti s vyšetřovací zprávou o úmrtí ženy, která byla v roce 2018 otrávena nervově paralytickou látkou novičok. Londýn si zároveň předvolal ruského velvyslance ve Spojeném království, což zdůvodnil "pokračujícími nepřátelskými aktivitami" Moskvy, informuje agentura Reuters.
V Salisbury na jihu Anglie byl 4. března 2018 v té době neznámou látkou zasažen bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal, který v Británii získal útočiště, a jeho dcera Julija. Dvojice byla v kritickém stavu hospitalizována, později se ale zotavila.
Na konci června 2018 se v Amesbury, asi deset kilometrů od Salisbury, zhroutili a následně byli převezeni do nemocnice Charlie Rowley a Dawn Sturgessová. Protiteroristická policie poté potvrdila, že pár byl také otráven novičokem. Otrávili se při manipulaci s kontaminovaným předmětem, asi nešťastnou náhodou. Podle médií šlo o uživatele drog. Sturgessová 8. července zemřela, Rowley byl z nemocnice propuštěn 20. července.
Bývalý soudce britského nejvyššího soudu Anthony Hughes, který předsedal vyšetřovacímu panelu, uvedl, že nade vší rozumnou pochybnost pokus o atentát na Sergeje Skripala v březnu 2018 provedli Rusové Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, kteří byli spolu se Sergejem Fedotovem členy tříčlenného týmu ruské vojenské rozvědky GRU. Všechna tato jména byla krycí.
Hughes dále uvedl, že podle závěrů vyšetřování operaci zřejmě schválil ruský prezident Vladimir Putin a že důkazy svědčící o tom, že se jednalo o útok ze strany ruského státu jsou drtivé. Naopak důkazy o tom, že by někdo jiný měl zájem na usmrcení Skripala, podle Hughese nejsou.
Putin je podle Hughese zároveň „morálně odpovědný“ za smrt Sturgessové, píše Reuters. Vyšetřování také dospělo k závěru, že útoku by nezabránilo ani posílení bezpečnostních opatření, jako například umístnění bezpečnostních kamer kolem domu Skripalových. Novičok byl do Salisbury přivezen v parfémovém flakonu Nina Ricci, Sturgessová podle vyšetřování přežít nemohla, jelikož se látkou nastříkala, aniž věděla, že jde o nebezpečnou zbraň.
Nervově paralytickou látku novičok (nováček) označovanou svého času za nejmocnější chemickou zbraň světa podle ruského deníku Kommersant vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Dostali za ni prý Leninovu cenu, jedno z nejvyšších sovětských státních vyznamenání.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
