Fiala po jednání koalice ochotných: Je potřeba zasáhnout infrastrukturu hluboko v Rusku
Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po dnešním jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte. Setkání uspořádal britský premiér Keir Starmer se záměrem domluvit se v rámci koalice na krocích, které by vedly ke zvýšení tlaku na Rusko.
Starmer na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že koalice usiluje o svobodu a bezpečnost všech Evropanů. „Vaše bezpečnost je i naše bezpečnost,“ řekl na adresu Ukrajinců. Zároveň označil ruského prezidenta Vladimira Putina za jediného člověka, který nechce konec války. Poznamenal přitom, že poslední ruské útoky na civilní cíle na Ukrajině jsou jasným důkazem toho, že šéf Kremlu odmítá mír. „Znovu a znovu odmítá šanci válku ukončit,“ dodal a ujistil, že státy koalice podpoří a posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Generální tajemník NATO Rutte na tiskové konferenci prohlásil, že Putinovi na Ukrajině docházejí peníze, vojáci i nápady. Zelenskyj zdůraznil, že mír se rodí z tlaku na agresora, a poděkoval evropským státníkům za dosavadní podporu Ukrajiny ve válce.
Fiala na síti X uvedl, že v rámci koalice ochotných panuje shoda, že v ukrajinsko-ruském konfliktu by mělo být co nejdříve dosaženo příměří na linii dotyku. Zároveň napsal, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinerie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.
Rutte řekl, že sankce ze strany USA uvalené na ruské ropné společnosti významně zvýší tlak na Putina. Podle generálního tajemníka tento krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukazuje, že šéf Bílého domu je absolutně odhodlán ukončit válku a nastolit trvalý mír na Ukrajině.
Zelenskyj poděkoval Trumpovi za sankce na ruské ropné společnosti a řekl, že stejný tlak je třeba vyvinout i na ruskou stínovou flotilu umožňující export ruské ropy navzdory sankcím a na ropné terminály. Dodal, že Ukrajina sama tlačí na ruskou ropnou infrastrukturu cílenými útoky pomocí dronů a raket, a zdůraznil, že tlak na ruský energetický sektor omezí možnosti Moskvy při financování války. Podle ukrajinského prezidenta chce naopak Rusko svými údery na ukrajinskou energetiku využít nadcházející zimy k prohloubení utrpení ukrajinského obyvatelstva. „Chtějí nás zlomit a dělají všechno pro to, aby toho dosáhli,“ dodal Zelenskyj.
Na tiskové konferenci byla přítomná také dánská premiérka Mette Frederiksenová, která na dotaz týkající se zmrazených ruských aktiv řekla, že doufá, že ještě letos dojde k využití těchto prostředků ve prospěch Ukrajiny. Připustila ovšem, že takzvaná reparační půjčka financovaná ze zmrazených aktiv je technicky obtížně proveditelná.
V Dněpropetrovské oblasti jsou po nočních ruských úderech dva mrtví a sedm zraněných, uvedl podle agentury AFP tamní šéf vojenské správy Vladyslav Hajvanenko na Telegramu. „Vypukly požáry. Došlo k poškození bytů a soukromých budov, hospodářské budovy, obchodu a jednoho auta,“ oznámil Hajvanenko.
Ruská armáda podle ruskojazyčného webu stanice BBC oznámila sestřelení devíti ukrajinských dronů nad Moskevskou oblastí. Sedm z nich podle ní mířilo přímo na ruskou metropoli. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle BBC informoval, že noční útok ukrajinských dronů způsobil požár v místní rozvodně elektřiny.
Ruské raketové a dronové útoky na Ukrajinu v noci na dnešek zabily nejméně tři lidi. Jeden člověk zemřel při útocích na Kyjev a další dva lidé přišli o život při ruských úderech v Dněpropetrovské oblasti, píší tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Ukrajinské letectvo na platformě Telegram oznámilo, že sestřelilo čtyři z devíti raket a 50 z 62 dronů vyslaných přes noc Ruskem.
