Gripeny pro Ukrajinu: Kyjev by mohl získat až 150 švédských stíhaček
Švédsko uvedlo, že je ochotno prodat Ukrajině až 150 svých nejmodernějších stíhaček, píše CNN. Jde o první nabídku člena Severoatlantické aliance na dodávku významného počtu letounů Kyjevu.
Dohoda, kterou ve středu podepsali Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson, je „dopisem o porozumění“. Přesné podmínky, náklady a dodací lhůty pro 100 až 150 letounů Saab Gripen-E teprve budou stanoveny.
Oba lídři však uvedli, že dohoda má potenciál změnit „pravidla hry“, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro NATO a evropskou bezpečnost jako celek. „Otevíráme zcela novou a skutečně smysluplnou kapitolu v našich vztazích – vztazích mezi Ukrajinou a Švédskem a obecněji v celkových bezpečnostních vztazích v Evropě,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na X.
„Jsou to skvělá letadla, výkonné platformy, které umožňují plnění široké škály úkolů,“ doplnil ukrajinský prezident. „Posílí to Ukrajinu, Švédsko i Evropu,“ nechal se slyšet Kristersson. Západní země sice Kyjevu dosud poskytly starší modely F-16 a také hrstku francouzských Mirage. Zmíněné dodávky ovšem nestačily k tomu, aby vyrovnaly ruskou vzdušnou převahu.
Experti považují Gripen-E za uzpůsobený pro operační podmínky na Ukrajině. Stíhačky Gripen mají pověst relativně levných, snadno udržovatelných a modulárních letounů, které jsou schopné operovat i s využitím silnic, nebo dokonce nezpevněných cest jako ranvejí.
Zatímco první verze letounu pochází z konce 80. let, model E vstoupil do služby švédského letectva začátkem tohoto měsíce. Zelenskyj na tiskové konferenci ve Švédsku uvedl, že doufá, že by Ukrajina mohla gripeny obdržet a začít je používat již příští rok. „Pro naši armádu jsou gripeny prioritou,“ prohlásil podle agentury Reuters.
Pokud bude dohoda uzavřena a Ukrajina nakonec skutečně získá 150 letounů, Kyjev by se mohl stát největším provozovatelem Gripenů-E na světě. Kromě Švédska má ve výzbroji Gripeny také Brazílie, Česká republika, Maďarsko, Jihoafrická republika či Thajsko.
Polská kontrarozvědka ABW zadržela významného ruského vědce z petrohradské Ermitáže, kterého hledá Ukrajina. Ta ho viní z nepovolených archeologických vykopávek na Rusy okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Napsala to dnes polská agentura PAP. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS označil zadržení výzkumníka Alexandra Buťagina za právní zvůli. Vědec podle ruského chargé d'affaires ve Varšavě má obvinění proti němu za absurdní.
Německo spolu s NATO budou dlouhodobě podporovat Kyjev a zvyšovat tlak na Rusko ve snaze ukončit jeho válku proti Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Merz. Ke středečnímu telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že evropští lídři šéfovi Bílého domu sdělili, že jedině Ukrajina může v případné mírové dohodě rozhodovat o svém území a že o aktuálních návrzích předaných evropskou stranou by mohli Evropané s americkými činiteli jednat již o víkendu.
Ruský občan Ruben Tatuljan neuspěl s ústavní stížností, a zůstává tak zařazený v české evidenci nežádoucích osob i schengenském informačním systému. Jeho přítomnost by podle verdiktu mohla ohrozit bezpečnost státu pácháním trestné činnosti násilného rázu, vazbami na zločinecké podsvětí a činnostmi ohrožujícími demokratické základy státu. Ústavní soud (ÚS) stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení.
