Indie podle Trumpa přestane odebírat ropu z Ruska. Nové Dillí o žádné dohodě neví
Indičtí představitelé popírají tvrzení Donalda Trumpa, že jihoasijská země souhlasila se zastavením nákupu ruské ropy. Trump ve středu uvedl, že indický premiér Naréndra Módí jej „ujistil, že Indie nebude nakupovat ropu z Ruska“, které podléhá sankcím USA. Dohodu označil za „velký krok kupředu“, píše CNN.
Již během čtvrtka však mluvčí indického ministerstva zahraničí Randhir Jaiswal novinářům sdělil, že nebyl informován o žádné podobné konverzaci mezi Trumpem a Módím ani o žádném ujištění indického lídra, že přestane nakupovat ruskou ropu.
„Zajištění stabilních cen energií a bezpečných dodávek jsou dva hlavní cíle naší energetické politiky. To zahrnuje rozšíření našich zdrojů energie a jejich diverzifikaci tak, aby odpovídaly tržním podmínkám,“ uvedlo již dříve ministerstvo zahraničí. Ve vyjádření však nebyla zmínka o Rusku ani o „dohodě“ Trumpa a Módího.
Indie od začátku ruské invaze na Ukrajinu patří mezi největší světové odběratele ruské ropy. Během srpna Donald Trump oznámil uvalení dalšího 25% cla na Indii, což měla být penalizace právě za dovoz ruské ropy a plynu.
„Nemyslím si, že Indie může přes noc přestat nakupovat ruskou ropu. Ty objemy jsou prostě příliš velké,“ sdělila CNN seniorní analytička trhu s ropou Muyu Xu ze společnosti Kpler. „Nahradit tyto objemy není snadný úkol. Jsou zde také rozdíly v kvalitě ropy a výtěžnosti rafinerií, které znemožňují přímou náhradu,“ dodala.
Státní společnost Indian Oil Corporation Limited nakoupila v lednu 10,35 milionu barelů ruské ropy, zatímco v září to bylo 4,62 milionu barelů, uvádí data Kpler. V říjnu dosud Indian Oil Corporation Limited nakoupila 7,03 milionu barelů.
Na začátku října indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar přiznal, že Indie „má problémy se Spojenými státy“, přičemž značnou část napětí přisuzoval nevyřešeným obchodním jednáním. Dodal, že Indie aktivně pracuje na nalezení řešení. „Tyto otázky je třeba projednat, diskutovat a vyřešit, což je přesně to, o co se snažíme,“ nechal se slyšet.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
