Ruské drony nad Polskem: Minsk Varšavu varoval, někdy je i sestřeluje
Bělorusko je sice v mnoha ohledech spojenec a komplic Ruska v jeho „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině, zároveň však nechce vypadat jako přímý účastník války ani jako agresor vůči západním sousedům. Trochu překvapivě tak běloruští vojáci už nějakou dobu dávají varování polským protějškům, když na ně letí ruské drony, ba je někdy sami sestřelují.
Na jednu stranu udržuje Alexandr Lukašenko těsné vztahy s Ruskem, běloruská armáda se podílí na velkých vojenských cvičeních té ruské, které také poskytla zázemí pro masivní vpád na Ukrajinu. Ojedinělé také nebyly případy, kdy běloruská policie převezla migranty z východu, mířící do EU, na polskou hranici, aby způsobila vrásky polským a unijním pohraničníkům.
Na druhou stranu se Lukašenko snaží i o nějaké obchody se západními sousedy, někdy se tak tváří, že je spíš přítelem Varšavy než Moskvy. Například když nechává sestřelovat ruské drony.
Nad ránem 10. září roje ruských dronů vstoupily do běloruského vzdušného prostoru a letěly západně, na Polsko. Běloruský důstojník zvedl telefon a „horkou linkou“ zavolal svého polského protějška, aby ho varoval. Nebylo to poprvé, píše Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Podobně Bělorusové varovali i Litvu.
Podle odhadu Rádia Svoboda od července 2024 takto nad Bělorusko vlétlo nejméně sedm stovek ruských bezpilotních letounů. A podle všeho to nemají s běloruským režimem domluvené; Minsk tak pokaždé stojí před dilematem, zda je zkoušet sestřelovat, rušit jim spojení, nebo varovat Varšavu a Vilnius – a pokud možno si to moc nerozházet v Moskvě.
Lukašenko: Drony sestřelujeme
„Bylo několik takových případů, ze strany Ruska i ze strany Ukrajiny. Sestřelujeme jich mnoho. Nekoukáme, zda jsou ruské či ukrajinské,“ prohlásil loni v létě Lukašenko podle státní agentury Belta a připustil, že bezpilotní stroje mohou za letu ztrácet orientaci, protože je ruší prostředky radioelektronického boje. Nejvyšší místa pak z jeho rozhodnutí nekritizují ani Rusko, ani Ukrajinu, dané incidenty se prý mají řešit na expertní úrovni.
Po incidentu v Polsku 10. září se nezvykle ozval i náčelník běloruského generálního štábu, generálmajor Paval Muravejka: „Během noční výměny úderů bezpilotními letouny mezi Ruskou federací a Ukrajinou sledovaly protivzdušné síly a prostředky Běloruské republiky nepřetržitě bezpilotní letouny, které zbloudily v důsledku zásahu prostředků elektronického boje obou stran,“ vydal prohlášení i v angličtině. „Některé ze ztracených dronů byly zničeny protivzdušnými silami naší země nad územím republiky. Prostřednictvím stávajících komunikačních kanálů si naše síly a prostředky ve službě mezi 23:00 hodinou dne 9. září a 4:00 hodinou dne 10. září vyměňovaly informace o letecké a radarové situaci se silami a prostředky ve službě v Polsku a Litevské republice. Tím je upozornily na přiblížení neznámých letadel k území jejich zemí,“ dodal náčelník, aniž specifikoval, zda na Polsko letěly drony ruské, nebo jiné.
„Tyto drony se pravidelně odklánějí ze své trasy, nekontrolovaně vletí do Běloruska; je prioritou Lukašenka, nikoli Ruska, aby drony nepadaly na hlavy a střechy běloruských občanů,“ komentoval běloruský politický analytik Arcjom Šrajbman. „Lukašenko má plné právo být naštvaný, že se to v jeho vzdušném prostoru děje tak často,“ dodal podle RFE/RL.
Že dostala Litva varování, potvrdil náměstek ministra obrany Karolis Aleksa 17. září. „Kontakt s Běloruskem byl udržován, ale plně chápeme, že Bělorusko není naším partnerem ani v žádném případě spojeneckým státem,“ řekl podle listu LRT. „Existuje horká linka a v případě potřeby se tento kanál využívá.“
„Lukašenko se to pravděpodobně snaží tutlat,“ soudí Eitvydas Bajarunas, bývalý litevský velvyslanec v Rusku. Nechce, aby se běloruští občané ruských dronů báli, nebo se na Rusko zlobili. V říjnu 2024 tak například speciální policejní síly spolu s agenty kontrarozvědky KGB zadržely ženu, jež na chatu zveřejnila video pádu jednoho takového dronu. Byla obviněna z šíření dezinformací a vyvolávání paniky.
