Bělorusko vyhostilo českého diplomata. Chystá se „zakleknout“ i na zástupce Polska
Běloruské ministerstvo zahraničí prohlásilo za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. Napsala to dnes běloruská státní tisková agentura Belta, podle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z ČR. Česká diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha dnes vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nebude dále komentovat.
„Úřady Polské a České republiky nedávno z naprosto smyšlených a nepodložených důvodů nařídily běloruským diplomatům v hodnostech poradců, aby opustili území jejich států,“ uvedl mluvčí běloruské diplomacie Ruslan Varankov. Ta si podle něj dnes předvolala českého Chargé d´affaires Tomáše Kryla, kterého informovala o prohlášení nežádoucí osobou českého diplomata, jenž musí do tří dnů opustit východoevropskou zemi.
Je to odvetné opatření, uvedl mluvčí běloruské diplomacie. Podle Belty si dnes běloruské ministerstvo zahraničí předvolalo také diplomatického zástupce Polska. Podrobnosti tohoto rozhovoru budou oznámeny později, napsala agentura. „Běloruská diplomacie považuje tento diplomatický incident za uzavřený. V případě další eskalace bude Bělorusko reagovat odpovídajícím způsobem,“ prohlásil dále Varankov.
České ministerstvo zahraničí 8. září oznámilo, že se Bezpečnostní informační službě a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace. Praha ve stejný den označila jednoho běloruského diplomata za nežádoucí osobu a Černínský palác uvedl, že dotyčný diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
Varšava tehdy informovala, že polská kontrarozvědka zadržela údajného běloruského agenta a stejně jako Praha jednoho diplomata z této východoevropské země označila za personu non grata.
Bělorusko, kterému přes 30 let autoritářsky vládne Alexandr Lukašenko, je věrným spojencem Ruska. Vztahy zemí Evropské unie s Minskem jsou dlouhodobě špatné, řada členů sedmadvacítky, včetně Česka a Polska, podporuje běloruskou demokratickou opozici. Vztahy se ještě zhoršily po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy Lukašenko poskytl Moskvě běloruské území k vpádu do sousední země.
Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.
Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.
Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.
Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.
„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.
