Bělorusko vyhostilo českého diplomata. Chystá se „zakleknout“ i na zástupce Polska
Běloruské ministerstvo zahraničí prohlásilo za nežádoucí osobu českého diplomata, který musí do 72 hodin opustit zemi. Napsala to dnes běloruská státní tisková agentura Belta, podle které tím Minsk reaguje na dřívější vyhoštění běloruského diplomata z ČR. Česká diplomacie tehdy uvedla, že dotyčný pracuje pro tajnou službu. Minsk krok Prahy označil za neopodstatněný a politicky motivovaný. Praha dnes vyhoštění svého diplomata potvrdila, věc ale nebude dále komentovat.
„Úřady Polské a České republiky nedávno z naprosto smyšlených a nepodložených důvodů nařídily běloruským diplomatům v hodnostech poradců, aby opustili území jejich států,“ uvedl mluvčí běloruské diplomacie Ruslan Varankov. Ta si podle něj dnes předvolala českého Chargé d´affaires Tomáše Kryla, kterého informovala o prohlášení nežádoucí osobou českého diplomata, jenž musí do tří dnů opustit východoevropskou zemi.
Je to odvetné opatření, uvedl mluvčí běloruské diplomacie. Podle Belty si dnes běloruské ministerstvo zahraničí předvolalo také diplomatického zástupce Polska. Podrobnosti tohoto rozhovoru budou oznámeny později, napsala agentura. „Běloruská diplomacie považuje tento diplomatický incident za uzavřený. V případě další eskalace bude Bělorusko reagovat odpovídajícím způsobem,“ prohlásil dále Varankov.
České ministerstvo zahraničí 8. září oznámilo, že se Bezpečnostní informační službě a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Podle BIS síť budovala běloruská služba KGB, jež se snažila získat agenturní zdroje a zpravodajské informace. Praha ve stejný den označila jednoho běloruského diplomata za nežádoucí osobu a Černínský palác uvedl, že dotyčný diplomat má 72 hodin na opuštění Česka.
Varšava tehdy informovala, že polská kontrarozvědka zadržela údajného běloruského agenta a stejně jako Praha jednoho diplomata z této východoevropské země označila za personu non grata.
Bělorusko, kterému přes 30 let autoritářsky vládne Alexandr Lukašenko, je věrným spojencem Ruska. Vztahy zemí Evropské unie s Minskem jsou dlouhodobě špatné, řada členů sedmadvacítky, včetně Česka a Polska, podporuje běloruskou demokratickou opozici. Vztahy se ještě zhoršily po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy Lukašenko poskytl Moskvě běloruské území k vpádu do sousední země.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
