Evropě chybí adekvátní protidronová obrana, varuje expert. Letiště prý roky problém ignorovala
Evropě údajně chybí dostatečná protidronová obrana. Aby se ubránily případným masivním ruským dronovým útokům, které zažívá v současnosti Ukrajina, musejí členské státy EU nakoupit tisíce protidronových systémů, tvrdí expert.
„Počet instalací, které je třeba mít k zajištění ochrany, je vysoký, a v současné době je počet již nainstalovaných systémů velmi nízký,“ vysvětlil pro Sky News Dan Hermansen, generální ředitel dánské společnosti MyDefence. Jejich produkty jsou momentálně nasazeny například Ukrajinskou armádou proti vlnám ruských bezpilotních letounů.
„Záleží na tom, jak dlouhou protidronovou zeď potřebujete, ale vezměte si například typické letiště. K jeho pokrytí budete potřebovat asi 10 detekčních systémů, k tomu ještě rušící zařízení, takže se ve výsledku dostanete na několik tisíc potřebných zařízení,“ vysvětlil. Systémy firmy MyDefence dokáží v případě potřeby identifikovat typ dronu a lokalizovat jeho operátora. Bezpilotní letouny zvládá rovněž odklonit z jejich původní trasy.
„Letiště po celém světě tuto hrozbu zcela ignorovala. Nikdo se o ni po léta nezajímal, takže se do ní nevyplatilo investovat, a najednou máme letiště, která jsou vůči této hrozbě velmi zranitelná. Všichni by se měli probudit a uznat, že tohle musí být udržitelný způsob ochrany kritické infrastruktury do budoucna,“ varoval Hermansen.
Hrozba dronových útoků je v současnosti zvlášť citlivým tématem. Nedávno neznámé drony narušily provoz na několika místech v Dánsku. Bezpilotní letouny narušily například provoz letiště v Kodani, Aalborgu či základně stíhacích letounů Skrydstrup. Před třemi týdny byly polské letouny F-16 nuceny sestřelit několik ruských dronů, které se dostaly do polského vzdušného prostoru.
Budování patřičné protidronové obrany bude pravděpodobně i tématem čtvrtečního summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.
Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
„Hlavní parametry byly sděleny a příští týden se v Moskvě uskuteční jednání,“ řekl Peskov novinářům.
Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita.
Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
