Elektrárna v Záporoží je už pátý den bez proudu: Riziko jaderné havárie, tvrdí expert
Ukrajinská jaderná elektrárna v Záporoží je již pátý den bez externího napájení, což vyvolává značné obavy o bezpečnost. Takový výpadek je rekordní – specialista Greenpeace se dokonce nechal slyšet, že ruská okupace vstoupila do nové, „kritické a potenciálně katastrofické fáze“, píše deník The Guardian.
Prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím oznámil dohodu o dodávkách zbraní se Spojenými státy v hodnotě 90 miliard dolarů a kritizoval Maďarsko za provádění „nebezpečných“ aktivit pomocí dronů nad Ukrajinou, uvádí agentura AP.
Zátěžové testy provedené evropskými regulačními orgány po katastrofě japonského reaktoru ve Fukušimě v roce 2011 ukázaly, že jaderná elektrárna by měla být schopna fungovat bez externího napájení po dobu 72 hodin. Ukrajinské zdroje tvrdí, že překročení tohoto limitu je doposud nevyzkoušené.
Podle generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaela Grossi je situace „hluboce znepokojivá“ – ve čtvrtek se měl setkat s Vladimirem Putinem, ale situace doposud přetrvává beze změny.
Poslední elektrické vedení z Ruska do elektrárny v Záporoží bylo přerušeno v úterý v 16:56 – nic nenasvědčuje tomu, že by bylo vedení znovu připojeno. Od úterka je elektrárna připojena k nouzovým generátorům. Ruští provozovatelé elektrárny uvedli, že opravy byly „komplikovány pokračujícím ostřelováním ukrajinskými ozbrojenými silami“, ačkoli Ukrajina tvrdí, že na elektrárnu ani v jejím okolí nikdy nestřílí s argumentem, že by to bylo nepřijatelně riskantní, jak uvádí The Guardian.
MAAE uvedla, že ji ruští operátoři informovali, že „je dostatek nafty k napájení generátorů po dobu 20 dnů bez doplňování paliva“. Grossi však uvedl, že ztráta externího napájení „zvyšuje pravděpodobnost jaderné havárie“.
Sedm z osmnácti dostupných generátorů napájí chlazení v areálu, ale pokud by selhaly, existovalo by riziko, že se jaderné palivo v reaktorech bude po dobu několika týdnů nekontrolovatelně zahřívat, což by vedlo k roztavení jaderného paliva. Zrychlená verze tohoto scénáře se podle deníku The Guardian stala právě ve Fukušimě v roce 2011.
Ministryně energetiky Ukrajiny Svitlana Hrynchuk agentuře AP sdělila, že „elektrárna zůstává v režimu zatemnění, což je významné porušení podmínek pro její normální provoz“, a že se jedná o již desátý takový incident od ruské totální invaze v únoru 2022. Příčinou, jak uvedla, bylo další ostřelování ze strany Rusů, které poškodilo jediné přenosové vedení zásobující elektrárnu z ukrajinské energetické soustavy.
Jan Vande Putte, specialista na radiaci a jadernou energii z Greenpeace Ukrajina, uvedl: „Nouzové dieselové generátory jsou považovány za poslední linii obrany a používají se pouze v extrémních případech.“
Americký viceprezident J. D. Vance v neděli v televizi Fox News potvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o prodej řízených střel Tomahawk evropským zemím, aby je mohly předat Kyjevu, píše BBC. Zelenskyj sám uvedl, že se na to prezidenta Donalda Trumpa zeptal v pátečním rozhovoru pro Axios. Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila. „Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na telegramu. Počet zraněných při ruském ostřelování v Záporoží v oblasti vzrostl na 42, píše server BBC. Náčelník Záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na sociálních sítích informoval, že po ostřelování již 42 lidí v regionu vyhledalo lékařskou pomoc.
„Toto jsou nepochybně nejzávažnější a nejdůležitější události od začátku okupace Zářivé jaderné elektrárny Ruskem v březnu 2022,“ řekl.
Ačkoliv Ukrajina považuje elektrárnu za svou, objevila se na jednacím stole mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Zatímco Trump podle deníku The Guardian tvrdil, že by měly převzít kontrolu Spojené státy, Kreml prohlásil, že chce všechny reaktory restartovat a připojit je k ruské jaderné síti – takový krok je však proveditelný pouze v době míru.
Jaderná elektrárna jako vyjednávací nástroj
„Západní experti a ukrajinští představitelé se obávají, že Kreml vyvolává krizi, aby upevnil svou moc nad elektrárnou, která je největší v Evropě, a že Rusko podniká vysoce riskantní kroky k zapnutí alespoň jednoho reaktoru navzdory válečným podmínkám,“ píše The Guardian.
„Rusko využívá jadernou elektrárnu jako vyjednávací nástroj,“ řekl jeden ukrajinský vládní úředník.
Putte uvedl, že k odpojení elektrárny od vnější energetické sítě Ukrajiny vedly „úmyslné akce“ Ruska. Varoval, že tento vývoj napomáhá „dlouhodobému cíli“ ruské státní jaderné energetické společnosti Rosatom „připojit se k nelegálně obsazené energetické síti v Záporožské a Doněcké oblasti a znovu spustit jaderný reaktor“.
„Nová satelitní analýza provedená organizací Greenpeace Ukrajina naznačuje, že Rusko by se mohlo chystat znovu spustit alespoň jeden reaktor i přes vysoce rizikové válečné podmínky. Ekologická skupina uvedla, že ruští inženýři staví 201 kilometrů elektrického vedení propojujícího rozvodny v okupovaných městech Melitopol a Mariupol, s tím, že výstavba začala v prosinci 2024,“ píše agentura AP.
Podle analýzy Greenpeace mělo Rusko také dokončit výstavbu nového systému pro zásobování vodou pro chladicí nádrž elektrárny a úmyslně poškodilo 750kilovoltové elektrické vedení, které zařízení připojovalo k ukrajinské elektrické síti. Tuto analýzu však agentura AP nemohla nezávisle ověřit.
Existují náznaky, že Rusko se blíží k instalaci nového elektrického vedení do Záporoží, které povede přes okupovaná území, aby krizi vyřešilo, píše The Guardian. „Budou se vydávat za spasitele,“ řekl ukrajinský vládní úředník.
