Putin „oškubává“ KLDR? Kimovi se spolupráce s Ruskem hrubě nevyplácí, tvrdí studie
Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů (přes 206 miliard Kč), výměnou ale dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to dnes napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.
Zpráva nadace uvádí, že mezi KLDR a Ruskem existují známky nerovného partnerství, přestože obě země zintenzivnily svou vojenskou spolupráci. Severní Korea od roku 2023 poskytla zbraně, střelivo a vojáky za 9,8 miliard dolarů (více než 202 miliard Kč), což představuje více než třetinu odhadované roční hospodářské produkce země.
„Putin prakticky oškubává Severní Koreu. Zdá se, že Severní Korea má malý užitek z toho, že Rusko ve válce zásobuje materiálem,“ řekl Frederic Spohr.
Rusko oproti tomu Koreji poskytlo nejvýše 1,2 miliardy dolarů, což zahrnuje hlavně pomoc v oblasti potravin a ropy nebo darování malého počtu systémů protivzdušné obrany, rušiček GPS a možná i stíhacích letadel. Podle zprávy neexistují důkazy o tom, že Rusko hraje přímou roli v technologické modernizaci KLDR, jejíž ekonomika zůstává v „zoufalé situaci“.
„Ruský kalkul“
Autorka studie Olena Guseinová řekla německému deníku Bild: „Severní Korea poskytla Rusku obrovskou vojenskou podporu. Moskva však zřejmě oplácí jen pomalu a v omezené míře. Může za tím být určitý kalkul: Moskva si drží Pchjongjang v šachu, a tím pěstuje jeho rostoucí závislost.“
Zpráva naznačuje, že Severní Korea by mohla být v této nerovné alianci dlouhodobě, a to díky „možnosti testovat zbraňové systémy v reálných bojových podmínkách“. Přitažlivé je pro ni také možné snížení izolace, které plyne ze spojenectví s Ruskem, stálým členem Rady bezpečnosti OSN.
Začátkem tohoto roku šéf ukrajinské vojenské rozvědky, generálporučík Kyrylo Budanov, řekl médiím, že Rusko pomáhá Severní Koreji s modernizací jejích jaderných zbraní.
Odhadovaná hodnota vojenské pomoci mezi oběma zeměmi je přibližně poloviční oproti údajům Korejského institutu pro obranné analýzy (KIDA), který dříve odhadoval pomoc Ruska až na 20 miliard dolarů. Zpráva však zdůrazňuje, že rychlý rozvoj vztahů mezi Pchjongjangem a Moskvou naznačuje výrazně vyšší pravděpodobnost pokračování spolupráce i po skončení války na Ukrajině.
Dohoda o strategickém partnerství
KLDR a Rusko loni v červnu podepsaly dohodu o strategickém partnerství, v níž se zavázaly k vzájemné pomoci v případě, že některá ze zemí bude čelit agresi. Severní Korea loni v srpnu vyslala na pomoc do ruské Kurské oblasti, kterou zčásti obsadila ukrajinská armáda, mezi 13 000 až 15 000 vojáky. Moskvě dodnes také poskytla 1000 ženistů, miliony dělostřeleckých granátů i rakety a raketové systémy dlouhého doletu. KLDR plánuje vyslat dalších 6000 vojáků nebo 5000 armádních stavebních dělníků.
Severokorejský vůdce se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem naposledy setkal 3. září v Pekingu, kde se konala vojenská přehlídka u příležitosti 80 let od konce druhé světové války. Kim tehdy uvedl, že je jeho země ochotna Rusku jakkoli pomoci. Putin naopak poděkoval za posilu v podobě vojáků a pozval Kima na návštěvu Ruska, což vůdce přijal.
Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
„Chci, aby to bylo jasné. Létající objekty, které naruší náš vzdušný prostor a přeletí nad Polskem, bez diskuse sestřelíme,“ řekl Tusk na tiskové konferenci. Podle Politico dodal, že chce mít stoprocentní jistotu, že spojenci Polska v NATO budou reagovat stejně. Premiér uvedl, že nechce, aby v případě eskalace konfliktu Polsko zůstalo osamoceno.
Kapacita plynovodního propojení z Maďarska na Slovensko stoupne o čtvrtinu na 4,38 miliardy metrů krychlových suroviny ročně. Oznámil to dnes slovenský přepravce plynu Eustream, který se na tom dohodl s partnerskou maďarskou společností FGSZ. Význam této trasy stoupl po letošním ukončení tranzitu ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu.
Nově dohodnutá kapacita, která by už zhruba pokryla loňskou spotřebu plynu na Slovensku, se týká plynovodního uzlu Veľké Zlievce/Balassagyarmat. Krok následoval po opatřeních v systému FGSZ. Výsledkem má být zlepšení toku plynu v obou směrech, včetně využití nových a připravovaných kapacit ohledně zkapalněného zemního plynu (LNG).
Principy Organizace spojených národů čelí útokům jako nikdy dříve, prohlásil dnes v New Yorku generální tajemník OSN António Guterres na setkání k připomínce 80. výročí založení světové organizace. Nestačí jen OSN ubránit, je třeba ji posílit, zdůraznil také.
Guterres v několikaminutovém projevu před Valným shromážděním OSN konkrétně zmínil útoky na civilisty a pošlapávání mezinárodního práva v Pásmu Gazy, na Ukrajině či v Súdánu.
