Ať se snaží Evropa. USA sníží finance na obranu zemí sousedících s Ruskem
Spojené státy sníží vojenskou podporu evropských zemí sousedících s Ruskem v době, kdy Washington naléhá na Evropu, aby vynaložila více peněz na svou obranu. Představitelé Pentagonu minulý týden informovali evropské diplomaty, že USA již nebudou financovat program zaměřený na vojenský výcvik a vybavení armád evropských zemí, jež by se ocitly v první linii v případném konfliktu s Ruskem, píše deník Financial Times (FT). Krok se dotkne především Estonska, Litvy a Lotyšska.
Financování programu vojenské podpory známého pod označením Sekce 333, který spadá pod americké ministerstvo obrany, vyprší na konci září 2026, do kdy jej schválil Kongres. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nepožádala o jeho prodloužení, sdělil jeden ze zdrojů FT.
Představitel Bílého domu uvedl, že krok je v souladu s Trumpovým úsilím přehodnotit americkou zahraniční pomoc a s jeho „dlouhodobým důrazem na to, aby Evropa převzala větší odpovědnost za vlastní obranu“. Spojenci USA v NATO v červnu souhlasili se zvýšením výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu.
Evropa v rámci Sekce 333 mezi lety 2018 až 2022 obdržela 1,6 miliardy dolarů (33,4 miliardy Kč), píše FT s odvoláním na údaje americké vlády. Estonsko, Litva a Lotyšsko jsou mezi klíčovými příjemci. Ukončení programu vojenské podpory by mohlo pro země sousedící s Ruskem znamenat odebrání stovek milionů dolarů, které jim USA posílají, odhadují senátní poradci.
Trumpova administrativa chce krokem povzbudit bohatší evropské země, aby více přispívaly na zajištění bezpečnosti těchto států, sdělil FT nejmenovaný evropský představitel. Evropské vlády oznámení Američanů překvapilo a nyní se snaží od Washingtonu získat více informací, uvedly diplomatické zdroje FT.
Nejvýše postavená demokratka v zahraničním výboru amerického Senátu Jeanne Shaheenová rozhodnutí snížit vojenskou podporu označila za pomýlené. „Podkopat obrannou připravenost našich spojenců v době, kdy od nich požadujeme, aby posílili své vlastní kapacity, vůbec nedává smysl,“ uvedla Shaheenová. Krok podle ní navíc ohrozí americké vojáky, kteří by případně bojovali po boku spojeneckých vojsk, jejichž výcvik bude zredukován.
V ohrožení je rovněž Baltská bezpečnostní iniciativa, jiný program vytvořený v roce 2020 na podporu ozbrojených sil Estonska, Litvy a Lotyšska. Kongres USA minulý rok schválil 228 milionů dolarů (asi 4,7 miliardy Kč) na její podporu. Bílý dům však nepožádal o další financování programu v rámci rozpočtu na příští rok. Americká vláda v současnosti program přehodnocuje, uvedl jeden ze zdrojů FT.
Ukrajina a její evropští spojenci připravují novou dohodu o vojenské pomoci, která se bude konat koncem tohoto týdne, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, aniž by uvedl podrobnosti.
„Vznikne dobrá a v mnoha ohledech zcela nová dohoda týkající se našich obranných schopností. Dohoda, kterou budeme dlouhodobě implementovat, efektivně jako součást bezpečnostních záruk pro náš stát [...] Je příliš brzy na zveřejnění podrobností – vše bude finalizováno tento týden,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním video projevu.
V pátek 24. října se v Londýně sejde Koalice ochotných, skupina zemí spojenců Ukrajiny. Zúčastní se jí i Zelenskyj.
V úterý večer bylo nad ruskou Brjanskou oblastí sestřeleno 57 dronů. Oznámilo to ruské ministerstvo obrany.
Guvernér Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz oznámil, že v důsledku útoku ukrajinského dronu v Klimovském okrese Brjanské oblasti byli zraněni dva muži. Podle Bogomaze byli oběti převezeny do nemocnice a byla jim poskytnuta lékařská pomoc.
Další dron byl podle ruských vojenských údajů sestřelen nad Kurskou oblastí.
Evropský parlament se dnes přel o takzvanou reparační půjčku, která by podle návrhu Evropské komise měla s využitím zmrazených ruských peněz podpořit Ukrajinu, tedy zemi už čtvrtým rokem se bránící ruské agresi. Půjčka podle plánu komise umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě, aniž by byly zkonfiskovány. V rozpravě zaznívaly hlasy pro a proti, někteří poslanci upozorňovali i na možná úskalí celého plánu.
