Nadějí na konec války jsou sankce, tvrdí zmocněnec Kopečný. Varuje před tisícem ruských dronů denně
Nadějí pro ukončení ruské agrese vůči Ukrajině je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného to, že Rusko přijde o příjmy z vývozu ropy a plynu, jimiž válku financuje. Kopečný to dnes uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis v této souvislosti uvedl, že je třeba zamezit obcházení protiruských sankcí přes třetí země, což je ambicí chystaného nového sankčního balíčku EU.
Dosavadní sankce fungují, ale otázkou je jejich vymáhání, uvedl Kopečný. Podle něj způsobily ruskému hospodářství zatím spíše jen povrchová zranění. „Rozhodně nedochází k ucpání tepen, cév, natož aorty ruské ekonomiky,“ uvedl zmocněnec. Největší naději vidí v přijetí razantnějších sankcí ze strany USA vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump není spokojen s postojem svého ruského protějšku Vladimira Putina k mírovému řešení konfliktu.
„Perebyjnis dosavadní sankce označil za účinné, ruské hospodářství je podle něj ve špatném stavu. Zatím ale nepřinesly rozhodující ránu pro ruskou ekonomiku," souhlasil ukrajinský diplomat s českým zmocněncem. Rusko podle Perebyjnise musí pocítit obchodní embargo a politickou izolaci. Náměstek ocenil českou snahu omezit v rámci chystaných nových sankcí volný pohyb ruských diplomatů po Evropě.
Ukrajina potřebuje podle Perebyjnise investice západních zemí do svého obranného průmyslu, například na výrobu raket a dronů. Je tak schopna kompenzovat chybějící dodávky zbraní. „Ukrajina útočí na Rusko zbraněmi, co vyrábíme hlavně sami," poznamenal diplomat. Investice jsou podle něj v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Západu.
Kopečný poznamenal, že i Rusko zvýšilo produkci dronů a raket a do konce roku jich bude podle odhadů schopno poslat na Ukrajinu až 1000 denně. „Putin si vždy dovolil maximum možného,“ podotkl zmocněnec. K investicím na rekonstrukci Ukrajiny uvedl, že se povedlo prosadit, že peníze bude možné použít i na zboží dvojího užití, tedy i na drony, neboť bez ukončení bojů nebude obnova Ukrajiny možná.
Chystané nové sankce EU by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Sankce by měly přinést další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v sobotu uvedla, že členské státy EU mají příští týden předložit návrhy na nové sankce proti Rusku. Stupňování tlaku na Rusko ho má přimět k tomu, aby přestalo oddalovat mírové řešení konfliktu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána. Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News. Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk. Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá. "Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
