Nadějí na konec války jsou sankce, tvrdí zmocněnec Kopečný. Varuje před tisícem ruských dronů denně
Nadějí pro ukončení ruské agrese vůči Ukrajině je podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného to, že Rusko přijde o příjmy z vývozu ropy a plynu, jimiž válku financuje. Kopečný to dnes uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis v této souvislosti uvedl, že je třeba zamezit obcházení protiruských sankcí přes třetí země, což je ambicí chystaného nového sankčního balíčku EU.
Dosavadní sankce fungují, ale otázkou je jejich vymáhání, uvedl Kopečný. Podle něj způsobily ruskému hospodářství zatím spíše jen povrchová zranění. „Rozhodně nedochází k ucpání tepen, cév, natož aorty ruské ekonomiky,“ uvedl zmocněnec. Největší naději vidí v přijetí razantnějších sankcí ze strany USA vzhledem k tomu, že americký prezident Donald Trump není spokojen s postojem svého ruského protějšku Vladimira Putina k mírovému řešení konfliktu.
„Perebyjnis dosavadní sankce označil za účinné, ruské hospodářství je podle něj ve špatném stavu. Zatím ale nepřinesly rozhodující ránu pro ruskou ekonomiku," souhlasil ukrajinský diplomat s českým zmocněncem. Rusko podle Perebyjnise musí pocítit obchodní embargo a politickou izolaci. Náměstek ocenil českou snahu omezit v rámci chystaných nových sankcí volný pohyb ruských diplomatů po Evropě.
Ukrajina potřebuje podle Perebyjnise investice západních zemí do svého obranného průmyslu, například na výrobu raket a dronů. Je tak schopna kompenzovat chybějící dodávky zbraní. „Ukrajina útočí na Rusko zbraněmi, co vyrábíme hlavně sami," poznamenal diplomat. Investice jsou podle něj v zájmu nejen Ukrajiny, ale i Západu.
Kopečný poznamenal, že i Rusko zvýšilo produkci dronů a raket a do konce roku jich bude podle odhadů schopno poslat na Ukrajinu až 1000 denně. „Putin si vždy dovolil maximum možného,“ podotkl zmocněnec. K investicím na rekonstrukci Ukrajiny uvedl, že se povedlo prosadit, že peníze bude možné použít i na zboží dvojího užití, tedy i na drony, neboť bez ukončení bojů nebude obnova Ukrajiny možná.
Chystané nové sankce EU by se mohly opět týkat i ruské stínové flotily, kterou Moskva využívá k obcházení dosavadních sankcí především při vývozu ropy. Sankce by měly přinést další omezení vůči Moskvě v energetické či finanční oblasti. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v sobotu uvedla, že členské státy EU mají příští týden předložit návrhy na nové sankce proti Rusku. Stupňování tlaku na Rusko ho má přimět k tomu, aby přestalo oddalovat mírové řešení konfliktu.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou. „Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang. Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají. Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra. Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo. „Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
