Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Švédsko poskytne v následujících dvou letech Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 80 miliard švédských korun (178 miliard Kč). Informovala o tom dnes podle agentury AFP tamní vláda. Ukrajina už čtvrtým rokem čelí ruské ozbrojené agresi.
„Chceme zdůraznit, že naše podpora Kyjeva je dlouhodobého charakteru,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Doplnil, že jeho země by slíbenou vojenskou pomoc Ukrajině dodala i v případě, že se podaří dojednat příměří, nebo dokonce mírovou dohodu s Ruskem.
Švédský ministr oznámil tyto plány při představení vojenské pomoci napadené zemi pro letošní rok. Ta bude podle něj zahrnovat mimo jiné 18 kusů samohybných houfnic Archer, munici, drony s dlouhým doletem, námořní zařízení a vybavení pro protivzdušnou obranu.
Při nedávném průniku dronů do polského vzdušného prostoru mířilo pět z nich přímo k základně Severoatlantické aliance, přes kterou proudí západní vojenská technika na Ukrajinu, píše na svých internetových stránkách německý deník Die Welt. Odvolává se přitom na předběžné polské vyšetřování. Kvůli incidentu, za kterým podle Polska stojí Rusko, se ve středu vpodvečer konal interní bezpečnostní brífink aliance.
Welt uvádí, že tři z pěti dronů, které se pohybovaly přímým směrem k základně NATO, sestřelily nizozemské stíhačky F-35, další dva se zřítily za zatím nevyjasněných okolností. Ukrajina se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi a právě přes Polsko do napadené země směřují největší dodávky západní vojenské pomoci.
Na žádost Polska se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN (RB OSN), aby jednala o narušení polského vzdušného prostoru údajně ruskými bezpilotními prostředky v noci na středu. Oznámilo to polské ministerstvo zahraničí. Agentura AFP s odvoláním na jihokorejské předsednictví RB OSN informuje, že zasedání se bude konat v pátek ve 21:00 SELČ.
Svolání Rady bezpečnosti je reakcí na bezprecedentní událost, kdy se členský stát NATO poprvé během ruské války proti Ukrajině zahájené v únoru 2022 přímo podílel na zničení cizích vojenských prostředků nad svým vlastním územím, připomíná agentura Reuters. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski dnes řekl, že Polsko chce tímto způsobem přitáhnout "pozornost celého světa k tomuto bezprecedentnímu útoku".
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
