Nepředstavitelná muka matky, jejíž syn padl na Ukrajině: Našli ji mrtvou na jeho hrobě
Olga Šarypovová (51) byla nalezena mrtvá u hrobu svého syna Maxima, padlého vojáka v Doněcké oblasti, jen dva měsíce po jeho smrti. Žena podlehla srdečnímu selhání poté, co se psychicky zhroutila ze ztráty nejstaršího syna a ze zhoršující se životní situace. Rodina z odlehlého města Balej ve východní části Sibiře čelí hlubokému žalu i extrémní chudobě. Pohřby proběhly bez pomoci státu, jen s podporou místní komunity.
Její manžel Alexandr potvrdil pro server Mediazona, že Olga odešla na hřbitov už předešlé ráno, domů se ale nevrátila. „Řekla, že jde za naším synem, že ho chce vidět, být s ním,“ řekl Alexandr. „Pak už nebrala telefon. Volali jsme pořád dokola a doufali, že se ještě vrátí.“
Maxim Šarypov, nejstarší ze tří synů, zahynul 23. června poblíž vesnice Vidradne v Doněcké oblasti na Ukrajině. Sloužil jako starší řidič-mechanik tanku na základě smlouvy s ministerstvem obrany, uvedl místní vojenský komisař Jevgenij Boloněv pro chita.ru.
Jeho smrt Olgu naprosto zničila. Pracovala jako uklízečka v místním obchodě, ale po tragédii dala výpověď a uzavřela se do sebe. „Když nám zemřel syn, úplně se sesypala,“ řekl její manžel. „Přestala chodit do práce. Zkoušeli jsme všechno – byla v nemocnici, dostávala injekce, navštívila psychiatra, ale nic jí nepomohlo. Pořád jen plakala.“
Rodina čelila vážným finančním potížím. Alexandr kvůli své invaliditě nemůže pracovat a jeho postižení ho řadí mezi osoby neschopné vykonávat běžné zaměstnání. Celá domácnost, včetně dvou nezletilých synů, přežívala s měsíčním příjmem pouhých 30 000 rublů (asi 8 000Kč). Z uniklých dokumentů vyplývá, že Olga Šarypovová měla nesplacené dluhy a byla nucena si brát půjčky s vysokými úroky, což je v Rusku běžný krok lidí ve finanční tísni.
Podle svého otce Maxim nejprve nastoupil do armády k povinné vojenské službě po hádce s přítelkyní, která na službě trvala. Poté, co ho zcela odmítla, se přihlásil jako dobrovolník do války na Ukrajině. Alexandr uvedl, že jeho syn byl válkou vyčerpaný, ale „nechtěl opustit své kluky.“ Ve své jednotce sloužil jako velitel tankové posádky.
Rodinný smutek ještě prohloubil naprostý nedostatek podpory od státu. Alexandr řekl, že místní úřady nepomohly ani s pohřbem jejich syna. „Samozřejmě, že úřad nepomohl vůbec. Přinesli věnec, a to bylo všechno,“ řekl s hořkým smíchem. „Lidé se složili, jeho spolubojovníci vybrali peníze. Pohřeb stál asi 200 000 rublů“ (přibližně 52 000 Kč).
Americký prezident Donald Trump bude dnes telefonicky mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o Američany navrhovaném příměří na Ukrajině. Kyjev s ním souhlasí, Moskva k němu ale má mnoho výhrad. Přesný čas telefonátu dosud nebyl zveřejněn.
Tématem rozhovoru podle Trumpa bude ukončení války na Ukrajině. Agentura Reuters v této souvislosti s odkazem na dosavadní vyjádření šéfa Bílého domu uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Ruské jednotky obsadily Záporožskou jadernou elektrárnu, která je se svými šesti reaktory největší v Evropě, během prvních týdnů plnohodnotné invaze na Ukrajinu před třemi roky. V současnosti zařízení nevyrábí žádnou elektřinu.
Na konferenci věnované bezpečnosti dnes na Pražském hradě vystoupí prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) a poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Promluví i ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, letos se v panelech zaměří na témata navyšování obranných výdajů či významu obranného průmyslu pro ekonomiku.
Po úvodních projevech premiéra a ministrů se panelů zúčastní například poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný či náčelník generálního štábu armády Karel Řehka.
Lavrov vede 20 let ruskou diplomacii a tvrdě hájí ruské pozice
V ruské diplomacii se pohybuje již od studií a dlouhá léta je jednou z nejvýraznějších postav všemožných konferencí a summitů, ať už se týkají íránského jaderného programu, krize v Sýrii či nyní na Ukrajině. Sergej Lavrov, který se 21. března dožívá 75 let, je již 20 let šéfem ruské diplomacie a vždy hlasitě, tvrdě a někdy i nevybíravě hájí ruské pozice. Nechvalně proslul například tvrdými výroky na adresu odpůrců Ruska, pozornost také budí částečnou obhajobou éry Sovětského svazu a nyní je hlasitým a nesmlouvavým obhájcem ruské invaze na Ukrajinu.
Nyní je rodina znovu nucena obracet se na komunitu kvůli pohřbu Olgy. „Lidé se opět složili, děkuji dobrým lidem,“ řekl její manžel. Pohřeb byl naplánován na 26. srpna.
