Lavrov se za mikinu s nápisem CCCP nestydí. Trumpův ministr mu ji chválil?
Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov pro Rossija-1 hájil své oblečení při příjezdu na summit na Aljašce, kdy dorazil v černé vestě a bílé mikině s nápisem CCCP (v překladu SSSR). „Bez jakékoli hysterie prostě řekli, že se jim můj svetr líbí, řekl to Marco Rubio,“ odkázal se Lavrov na amerického ministra zahraničí.
„Historie musí být zachována, a to, dá-li se tak říct, se smyslem pro lehký humor,“ tvrdí Sergej Lavrov. Vrátil se přitom i k poslednímu dění na Aljašce a také v Bílém domě.
Spojené státy by si měly uvědomit, že diskuze o bezpečnostních otázkách bez účasti Ruska nikam nepovede, uvedl nyní Lavrov podle ruské státní agentury TASS.
Evropská unie se podle něj snaží změnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa v otázce Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety v plném rozsahu vojensky napadlo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí ve Washingtonu jednal spolu s evropskými lídry o míru na Ukrajině. Tématem schůzky byly mimo jiné bezpečnostní záruky Ukrajině jako součásti budoucí mírové dohody. Tyto záruky by vybrané země poskytly Kyjevu s cílem zabránit opětovnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska, o podobě záruk ale západní země a instituce nadále jednají.
„Nemůžeme souhlasit s tím, že se nyní navrhuje řešit otázky bezpečnosti, kolektivní bezpečnosti, bez Ruské federace. To nepůjde,“ řekl Lavrov. „Jsem přesvědčen, že na Západě, především ve Spojených státech, velmi dobře chápou, že vážně diskutovat o otázkách zajištění bezpečnosti bez Ruské federace – to je utopie, to je cesta nikam,“ dodal.
EU viní z neetických pokusů...
V případě Spojených států pozoruje Rusko narůstající pochopení, že je nutné odstranit „základní příčiny“ konfliktu, řekl Lavrov. Naopak u EU vidí „neetické pokusy“ ovlivnit postoj Washingtonu k ukončení rusko-ukrajinské války. Obvinil přitom evropské země, že svou podporou Kyjevu situaci vyhrocují a samy nepřicházejí s žádnými konstruktivními návrhy.
Většina evropských zemí stejně jako Ukrajina vyzývá Rusko, aby invazi ukončilo a svá vojska z Ukrajiny stáhlo. To Moskva odmítá. Invazi svým rozkazem z 24. února 2022 zahájil ruský prezident Vladimir Putin.
Za základní příčiny války Rusko dlouhodobě označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
