Drony pro Putina vyrábí i děti. Rusko láká do továrny školáky z postsovětských zemí
Polytechnická škola v Alabuze v ruském Tatarstánu láká středoškoláky z Kyrgyzstánu, Kazachstánu a dalších postsovětských zemí na stipendia, hry a „perspektivní kariéru“. Za naaranžovanými sliby a online hrami se ale skrývá výroba bojových dronů pro ruskou armádu. Nábor probíhá přímo ve školách, často s tichým souhlasem úřadů, a nezletilí studenti odjíždějí sami do země, která vede válku na Ukrajině.
Samira se chystala poslat svou 16letou dceru z rodného Čuje na severu Kyrgyzstánu studovat na prestižní školu v ruské republice Tatarstán. Netušila však, že tato škola – Alabuga Polytechnic, technická instituce nacházející se ve zvláštní ekonomické zóně Jelabuga - vyrábí bojové drony používané při ruských leteckých útocích na Ukrajinu. „Myslela jsem, že jde o běžný program odborného vzdělávání,“ uvedla Samira, která kvůli ochraně identity použila pseudonym, pro RFE/RL. „Když jsem se dozvěděla o vojenských vazbách a výrobě dronů, byla jsem v šoku.
Rusko Tě potřebuje!
Ruské úřady distribuují propagační a náborové materiály Alabuga Polytechnic ve školách po celém Kyrgyzstánu. Na fotografii mladých lidí v armádních uniformách se slibuje, že z nich škola „vychová nejlepší specialisty na montáž bezpilotních letounů pro potřeby ruské armády“. Na titulní straně jiného letáku je vyobrazen dron spolu s proruskými vojenskými symboly „Z“ a „V“.
Podle místních médií se brožury Alabuga Polytechnic objevily již před několika měsíci také ve školách v sousedním Kazachstánu. Zvláštní ekonomická zóna Alabuga podle všeho lákala studenty také prostřednictvím online hry Business Cats, ve které hráči chovají a obchodují s virtuálními kočkami, aby si vyzkoušeli podnikání a rozvíjeli podnikatelské dovednosti. Podle úřadů v Alabuze měla hra sloužit jako „program finanční gramotnosti a podnikání pro školáky, dostupný nejen v Rusku, ale i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu“. Místní učitelé v Kyrgyzstánu údajně hru propagovali přes aplikaci WhatsApp.
Dne 2. dubna 2024 zranil ukrajinský dronový útok na zvláštní ekonomickou zónu Jelabuga sedm lidí, včetně nezletilých. Další útoky následovaly 23. dubna a 15. června, přičemž při posledním zahynuli dva lidé a 13 dalších utrpělo zranění. Ukrajinští vojenští představitelé později potvrdili, že cílem byly dronové továrny využívané k útokům na ukrajinskou infrastrukturu, a označili Jelabugu za „legitimní vojenský cíl“. Rusko samo přiznalo, že se v Jelabuze drony vyrábějí.
Podle reportáže kanálu Zvezda uvedl ředitel zvláštní ekonomické zóny Jelabuga Timur Šagivalijev, že v továrně se s pomocí studentů vyrábějí tisíce dronů. Záběry zachytily mladé pracovníky, z nichž mnozí vypadali jako náctiletí, při obsluze strojů a montáži součástek. „Stovky strojů, tisíce pracovníků a kam se podíváte – mladí lidé,“ poznamenal moderátor pořadu. „Chlapci a dívky zde zároveň pracují a studují.“
Děti cestují do Ruska samy
Rodiče, jako je Samira, znepokojilo, když se dozvěděli, že jejich děti mají do Ruska letět samy, bez doprovodu dospělého. „Tehdy jsem se začala bát,“ uvedla Samira. „Žádali mě o cestovní doklady mé dcery, občanský průkaz, a dokonce sami nabízeli, že jí koupí letenku.“ Podle Samiry ji jeden z náborářů opakovaně kontaktoval přes aplikaci Telegram. „Pořád volali. Když jsem přestala odpovídat, volali znovu a znovu,“ uvedla.
K situaci se vyjádřil také kyrgyzský odborník na vzdělávání Myrza Karimov. „Pokud naše ministerstvo školství uzavřelo nějakou dohodu, měl by pak někdo z ministerstva skupinu doprovodit a na druhé straně ji předat,“ řekl. „Protože děti jsou mladší 18 let, není správné je jen tak poslat a předpokládat, že si je na místě někdo převezme. I když se školáci účastní různých mezinárodních sportovních akcí, vždy je doprovází zástupce státu.“
Někteří kyrgyzští rodiče už své děti do Jelabugy poslali. Kazybek, obyvatel Čuje, který požádal o použití pseudonymu, řekl pro RFERL, že jeho syn odcestoval do Jelabugy 15. července a škola mu uhradila letenku. „Syn mi řekl, že je tam nyní 21 studentů z Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a dalších zemí. Oficiální výuku ještě nezačali. Jen hrají paintball a vlastenecké hry ve vojenském stylu,“ uvedl. Kazybek dodal, že podepsal dokumenty, které zbavují školu odpovědnosti v případě zranění během těchto aktivit. „Řekli mi, že to není skutečný boj, jen simulace,“ doplnil.
Jak velká je role kyrgyzského ministerstva školství?
Vysoce postavená úřednice ministerstva školství Dinara Bektaševa potvrdila, že zástupci Alabuga Polytechnic navštěvují školy v Kyrgyzstánu už od roku 2023. „Dělali to samostatně,“ uvedla. „My jsme se školních návštěv neúčastnili.“ Ředitel školy ve městě Tokmok v oblasti Čuj, Mirlan Toktobekov, ale řekl, že když jeho školu v dubnu navštívili tři zástupci Jelabugy, „dostali jsme příkaz shora, abychom je do školy vpustili“.
Ministerstvo školství Kyrgyzstánu má podepsané memorandum o spolupráci se zvláštní ekonomickou zónou Jelabugy. Dohoda podporuje technickou a odbornou spolupráci a zaměstnávání občanů Kyrgyzstánu v rámci zóny. Bektasheva uvedla, že v Jelabuze je aktuálně zapsáno 58 kyrgyzských studentů, ale popřela, že by škola vyráběla drony. „Koluje spousta dezinformací,“ řekla. Pro většinu rodin byli hlavním zdrojem informací o Alabuga Polytechnic školní učitelé. Jeden rodič z Tokmoku, jehož dcera úspěšně složila náborové testy a má do Jelabugy odcestovat, řekl: „Věřili jsme učitelům. Bylo nám řečeno, že tam jedou i jejich vlastní děti.“ Právě nejasný náborový proces znepokojuje odborníka na vzdělávání Karimova. A dodává: „Pokud jsou děti skutečně nabírány na základě memoranda podepsaného naším ministerstvem školství, mělo by to být zveřejněno.“
Slovensko koupí šest izraelských systémů protivzdušné obrany za více než půl miliardy eur (12,5 miliardy korun). Podpis mezivládní dohody s izraelskou stranou se očekává do konce října. Informovala o tom agentura TASR s odvoláním na příslušný dokument, který dnes schválila vláda premiéra Roberta Fica.
Za předchozí vlády darovalo Slovensko svůj stárnoucí systém protivzdušné obrany S-300 Ukrajině, což současná vláda kritizuje.
Vlašimskému výrobci munice Sellier & Bellot loni vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb na 6,7 miliardy korun z předloňských 6,1 miliardy. Čistý zisk stoupl na 1,2 miliardy Kč, předloni přesáhl miliardu. Společnost se 1630 zaměstnanci, která je od května součástí skupiny Colt CZ Group, počítá s dalším růstem, řekl dnes novinářům generální ředitel Sellier & Bellot Radek Musil.
Připomněl, že firma v minulých 20 letech vyráběla na plnou strojní kapacitu. Loni v lednu otevřela novou halu, kterou zaplňuje výrobní technologií. „Z roku 2022 na rok 2023 byl náš nárůst v munici zhruba o 500 milionů korun. Vzhledem k tomu, že si veškeré stroje vyrábíme sami, veškerou technologii - což je naše výhoda a umožňuje nám to mimo jiné vstup na Ukrajinu - tak se chystáme dál pokračovat v růstu,“ dodal Musil.
Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek podepsali minulý měsíc po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážkovou munici Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, která je také součástí Colt CZ.
Kreml dnes kritizoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o plánu na ukončení války. O tom ukrajinská hlava státu hovořila v úterý na tiskové konferenci s tím, že ho chce v září předložit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a jeho dvěma potenciálním nástupcům ve Spojených státech. Moskva ale podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova hodlá pokračovat v bojích, napsala agentura TASS.
„Hlavním cílem tohoto plánu je donutit Rusko, aby válku ukončilo,“ řekl Zelenskyj v úterý k plánu, který má zahrnovat i zmínky o útocích na energetiku a ukrajinském vpádu do západoruské Kurské oblasti. Bližší detaily nepředstavil. Podle Peskova se jedná o „plán na vítězství nad Ruskou federací“.
„Není to poprvé, co jsme od představitelů kyjevského režimu slyšeli podobná prohlášení. (...) Budeme v naší speciální vojenské operaci pokračovat a dosáhneme všech našich cílů,“ uvedl mluvčí s odkazem na termín, který Moskva oficiálně používá pro svou invazi a válku na Ukrajině. Peskov dnes rovněž uvedl, že Moskva sice podporuje potřebu mírového urovnání konfliktu, jak o něm hovoří například Indie, v současnosti ale neexistuje žádný základ pro mírová jednání.
