Lídři hájili na jednání s Trumpem bezpečnost Evropy. Putin blafuje, varuje Zelenskyj
Při pátečním jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po dnešní videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané si podle něj přejí, aby Trump při jednání s Putinem uspěl. Podle Zelenského si ale ruský prezident mír na Ukrajině nepřeje. Český premiér Petr Fiala po jednání tzv. koalice ochotných řekl, že zúčastněné země se jednoznačně shodují na dalším postupu.
Německý kancléř Merz svolal na dnešek tři videokonference. První z nich se zúčastnili on, Zelenskyj, francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a polský premiér Donald Tusk. Připojili se k nim také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte. Politici na schůzce ladili pozici na následující schůzku s Trumpem a jeho viceprezidentem J. D. Vancem. Při jednání s Američany Polsko podle prezidentské kanceláře zastupoval prezident Karol Nawrocki.
Podle Merze bylo jednání s americkým prezidentem konstruktivní. Dodal, že Evropa dělá vše, co je v jejích silách, aby „nastavila výhybku správným směrem“. Prioritou podle něj je, aby na pátečním summitu na Aljašce byly zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Evropané si podle Merze přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří na Ukrajině. Německý kancléř zároveň vyloučil právní uznání okupace ukrajinských území Ruskem. „Hranice v Evropě se nesmějí posouvat násilím,“ řekl.
Pokud se na rusko-americkém summitu nepodaří dosáhnout pokroku, je podle Merze nutné zvýšit na Rusko tlak. Zelenskyj, který dnes dorazil do Berlína a vystoupil s Merzem na tiskové konferenci, řekl, že by měly být na Rusko uvaleny další sankce. Zároveň dodal, že si podle něj Putin mír nepřeje. „Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje,“ řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
Evropané se podle Merze s Trumpem mimo jiné dohodli, že po setkání s Putinem šéf Bílého domu o výsledcích informuje nejprve Zelenského a potom i evropské politiky. „Máme naději, že nastane mír,“ řekl také Merz. „Chceme, aby se jednalo ve správném pořadí. Příměří musí být na začátku,“ dodal. Ukrajina ale podle něj také potřebuje robustní bezpečnostní garance. Dnes se o nich ale mluvilo jen krátce.
Po jednání Evropanů s Trumpem a po tiskové konferenci byla na programu třetí dnešní videokonference, na které účastníci virtuální schůzky s Američany informovaly o jejím výsledku členy takzvané koalice ochotných, tedy skupiny států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Její součástí je také Česko, za které se virtuální schůzky zúčastnil premiér Petr Fiala. Český ministerský předseda ocenil koordinaci postojů s Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil viceprezident USA Vance. „Jsem rád, že máme v rámci koalice ochotných jednoznačnou shodu, jak dále postupovat,“ řekl Fiala s ohledem na páteční americko-ruský summit.
Situace okupované Záporožské jaderné elektrárny, která je už týden odpojena od sítě, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, varuje Zelenskyj.
V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.
Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.
