Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Prezidenti Polska a Slovenska Andrzej Duda a Peter Pellegrini se vyslovili pro co nejrychlejší skončení války na Ukrajině a pro zajištění dlouhodobého míru ve střední Evropě. Pellegrini a Duda to řekli novinářům po dnešním společném jednání ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Podle Dudy k udržení trvalého míru ve středoevropském regionu bude potřeba navýšit výdaje na obranu.
„Je třeba hledat způsob, abychom přišli k řešení trvale udržitelného míru, který bude garantovat bezpečnosti i pro Slovensko a Polsko,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že Slovensko má pochybnosti, zda řešením války na Ukrajině jsou dodávky zbraní Kyjevu.
Zatímco Polsko patří k předním podporovatelům Ukrajiny, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Pellegrini před složením prezidentského slibu loni v červnu byl předsedou jedné ze tří vládních stran na Slovensku.
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen se tento týden poprvé osobně sejde s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Jde o první diplomatické rozhovory Dánska a USA na vysoké úrovni od znovuzvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států a jeho slibu ovládnout Grónsko, které je součástí Dánského království. Píše o tom server deníku Financial Times (FT).
Plánované setkání, které - jak zdůraznily zdroje FT - by mohlo být kvůli napjatým vztahům Kodaně a Washingtonu zrušeno, přichází ve chvíli, kdy dánská premiérka Mette Frederiksenová navštíví ve středu Grónsko, aby jednala s tamní novou vládou.
Trump při návštěvě Vance v pátek řekl, že USA "musí mít Grónsko", a zopakoval tak své argumenty, že americký dohled nad rozlehlým ostrovem bohatým na nerostné suroviny je klíčovým pro světovou bezpečnost. Podle Trumpa se Dánsko není schopné bránit proti zvýšené ruské a čínské aktivitě v okolí Grónska.
Hodnota zmrazených ruských aktiv ve Švýcarsku v důsledku hospodářských sankcí vůči Moskvě vzrostla na konci března na 8,38 miliardy amerických dolarů (193,6 miliard korun), zatímco před rokem to bylo 6,56 miliardy dolarů (151,5 miliard korun), uvedla dnes švýcarská vláda. Informuje o tom agentura Reuters.
Nárůst o 1,82 miliardy dolarů (přibližně o 42,1 miliard korun) byl způsoben identifikací a zablokováním dalších finančních prostředků, uvedla vláda.
Ministři zahraničí Španělska, Británie, Francie, Itálie a Polska vyzvali v pondělí v Madridu k dalšímu tlaku na Rusko kvůli jeho útočné válce na Ukrajině včetně možných nových sankcí. Skupina označované jako G5+ mimo jiné jednala i o využití zmrazeného ruského majetku v Evropské unii, který činí 210 miliard eur (přes pět bilionů korun).
Zmrazený majetek by měl zůstat mimo kontrolu Moskvy do doby, než Rusko zastaví válku a dohodne se na kompenzaci za škody způsobené Ukrajině. To je postoj, který prosazuje i celá Evropská unie.
