Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. Timofejev spolu s dalším členem ukrajinského hnutí odporu – podle soudu „účastníkem teroristického spiknutí“ – předloni na počátku dubna pronikli do depa, kde připevnili podomácku vyrobenou nálož k jedné lokomotivě a spustili časový mechanismus k jejímu odpálení. Výbuch kromě lokomotivy poškodil i jeden vagon. Další exploze a poškození dalších lokomotiv následovaly podle vyšetřovatelů na konci dubna a v červnu 2023. Timofejeva Rusové zadrželi v srpnu téhož roku a obvinili z terorismu.
Timofejevova společníka, Ukrajince Maksyma Vorobjova, odsoudil ruský vojenský soud k 16 letům vězení předloni v říjnu, připomněl list Kommersant na svém webu.
„Ruská ekonomika čelí hrozbě rozsáhlého nárůstu počtu firemních bankrotů,“ napsali autoři analýzy moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu. Do konce loňského roku podle jejich odhadu podíl společností s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech ruských podniků dosáhl 20 procent. Za rizikovou míru zadlužení výzkumníci považují, jestliže splátky úroků dosahují dvou třetin upraveného zisku dané firmy.
Varování zdůrazňuje rozsah vysoké inflace a zpomalujícího růstu, které vyvolávají u prezidenta Vladimira Putina obavy z narušení ruské válečné ekonomiky, píše Reuters. Po zahájení invaze ruských vojsk na Ukrajinu koncem února 2022 centrální banka zvýšila základní sazbu na 20 procent, aby podpořila kurz rublu, omezila inflační tlaky a brzdila rychlý odliv kapitálu ze země.
V Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny záchranáři vyprostili těla dvou žen z trosek domu, zničeného ruskou leteckou bombou. Oběti byly ve věku 72 a 95 let, napsal šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
Ruské letectvo bombardovalo Kupjansk v neděli odpoledne. Ruské bomby poškodily nejméně padesátku obytných domů. Z jednoho hořícího domu se hasičům podařilo zachránit zraněnou ženu ve věku 86 let, která je v péči lékařů v nemocnici, napsal list Ukrajinska pravda na svém webu.
