Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
„V Evropě panuje přesvědčení, že Biden byl posledním tradičním transatlanticistou, což je značka amerického politika, která je dnes mnohem vzácnější,“ uvedl Camille Grand, odborník na obranu z think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, který byl zástupcem generálního tajemníka NATO.
Donald Trump a adept na vicepremiéra J. D. Vance uvedli, že chtějí přehodnotit vztah mezi Spojenými státy a NATO a americké příspěvky do aliance. Éra evropské bezpečnosti sponzorované Spojenými státy by se podle nich mohla chýlit ke konci. Trump také prohlásil, že si přeje rychlý konec války na Ukrajině, což by pravděpodobně znamenalo ztrátu území ve prospěch povzbuzeného Ruska.
Evropa by tak stála před těžkým dilematem. Mohla by se přizpůsobit Trumpově dohodě a ustoupit od svých slibů podpořit Ukrajinu v jejím boji s Ruskem. Nebo by mohla pokračovat bez Spojených států a sama se ujmout podpory Ukrajiny. Není zdaleka jasné, zda k tomu Evropané mají vůli a zdroje.
Ukrajinci to s napětím sledují. Během posledního roku, kdy se blížily americké prezidentské volby, se politika USA vůči Ukrajině mírně změnila, podotkl Grand. Takže v určitém smyslu již byla připravena půda pro případnou změnu amerického angažmá. „Prezident Biden byl v otázce členství Ukrajiny v NATO velmi opatrný, což vyvolalo frustraci u největších přátel Ukrajiny v Evropě,“ řekl Grand. „Na dodávku některých obranných systémů bylo třeba hodně tlačit a někdy se Evropané dokonce ujali vedení,“ dodal.
Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku žijící v Česku Alsu Kurmaševovou, kterou uznal vinnou z šíření toho, co ruské úřady nazývají lživými informacemi o ruské armádě. Napsala to dnes agentura AP s odkazem na soudní záznamy a mluvčí soudu.
Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, a nejsou tak k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Za lživé označují ruské úřady a soudy veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.
Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.
Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.
Mluvčí Kremlu Peskov dnes také prohlásil, že Kreml pozorně sleduje vývoj v USA a dalších významných zemích a že Bidenovo rozhodnutí ho příliš nepřekvapilo. „Upřímně řečeno to, co se v posledních letech děje v USA, nás naučilo nedivit se ničemu,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta, na jehož příkaz ruská armáda v únoru 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Stažení Bidenovy kandidatury není vnitřní záležitostí Ruska a není prioritním tématem ruské agendy, uvedl Peskov podle agentury TASS, přičemž rozhodnutí šéfa Bílého domu nechtěl přímo hodnotit.
