Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Ruský deník Kommersant publikoval detaily útoku na Kerčský (Krymský) most 8. října 2022. Spiklenci výbušninu schovali do nákladu fólií, který převážel nevědomky ruský šofér. “Ukázalo se, že k odpálení důležité ruské dopravní tepny bylo použito improvizované výbušné zařízení o síle odpovídající 10 tunám TNT. Jeho základem nebyla průmyslová výbušnina, ale tuhé raketové palivo ukryté v rolích polyethylenové fólie, které explodovalo od výbuchu plastitu na určitém místě trasy," píše deník. Rozbuška, rovněž ukrytá pod fólií, byla spuštěna signálem GPS v okamžiku průjezdu předem určeným bodem na trase.
Detektivové s pomocí tajné služby FSB a vojenských operativců dospěli k závěru, že organizátorem trestného činu byl šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasyl Maljuk. Teroristickou skupinu, která měla za úkol zničit Krymský most, podle vyšetřování řídil od března 2022, kdy byl ještě náměstkem šéfa.
Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách se od začátku tohoto školního roku zvýšil o tři procenta na celkových 49.539. Nejvyšší nárůst lze podle ministerstva školství pozorovat v mateřských školách, a to zvýšení o 23 procent. Ve středních školách pak jde o nárůst 9,8 procenta, uvedlo ministerstvo.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků se podle resortu vzdělává ve veřejných školách, tedy těch, které zřizují kraje či obce. Tvoří více než 96 procent všech. Nejvíce těchto dětí se vzdělává ve školách v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak nejméně jich chodí do škol v Olomouckém a Zlínském kraji.
V mateřských školách bylo na začátku tohoto školního roku podle ministerstva školství 5697 dětí ukrajinských uprchlíků. Podle průzkumu k 10. dubnu se jejich počet zvýšil na 7005. Ve středních školách se podle jarního sběru dat vzdělává 5346 uprchlických žáků z Ukrajiny, asi o 480 více než na začátku školního roku. V základních školách včetně přípravných tříd počet těchto dětí poklesl o 330, tedy zhruba o jedno procento, na 37.099 žáků. Počet těchto žáků se snížil i v konzervatořích, a to asi o šest procent na 89.
Ruské letectvo dnes opět bombardovalo druhé největší ukrajinské město Charkov. Po výbuchu klouzavé bomby přišla o život starší žena, dva senioři utrpěli zranění, ale bilance nemusí být konečná - další lidé mohou být pod troskami poničených domů, které nyní záchranáři prohledávají, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova a starostu Ihora Terechova.
Ruské bombardování poničilo několik objektů, v jednom podle gubernátora vypukl požár. Střepiny zasáhly také projíždějící tramvaj s cestující, ale nikdo nebyl zraněn.
