Trump popsal, co Putinovi řekne. Zelenskyj mezitím bije na poplach: Rusko asi chystá nové útoky!
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Trump by si přál, aby se další schůzka následně uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Sám by se jí mohl také účastnit, řekl Trump novinářům v Bílém domě. Zelenskyj později uvedl, že - Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace.
„Jdu si promluvit s Vladimirem Putinem a řeknu mu: Musíš tuto válku ukončit,“ řekl Trump. Americký prezident sdělil, že s Putinem projedná možné podmínky dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem, než bude jednat s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry. Od schůzky s Putinem Trump očekává, že bude konstruktivní.
„Nebudu uzavírat dohodu. Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ řekl Trump. Zároveň uvedl, že chce, aby se příštího setkání zúčastnili jak Putin, tak Zelenskyj. „Přivedu je oba do jedné místnosti a myslím, že se to vyřeší,“ řekl šéf Bílého domu.
Na tiskové konferenci Trump zmínil výměnu území mezi Ruskem a Ukrajinou, které podle něj bude „pro dobro Ukrajiny“. Následně poznamenal, že výměna bude zahrnovat „něco špatného pro obě“ strany konfliktu.
Krym má Rusku zůstat
Bílý dům se snaží přesvědčit evropské lídry, aby akceptovali dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas na východě Ukrajiny a udrželo by si ukrajinský poloostrov Krym, informovala stanice CBS News. Na oplátku by se Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Evropští politici před pátečním summitem naléhají na to, aby Ukrajina byla do jednání zapojena. Zelenskyj dnes řekl, že ústupky Moskvu k ukončení tři a půl roky trvající agrese nepřimějí, je na ni podle něj třeba zvýšit tlak.
Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky
Později Zelenskyj na síti X uvedl, že Rusko přesouvá své jednotky způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Rozhodně se nechystá na příměří nebo ukončení války.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl ukrajinský prezident. „Naopak, přesouvají své jednotky a síly způsobem, který naznačuje přípravy nové útočné operace. Pokud se někdo chystá na mír, tak toto nedělá,“ doplnil Zelenskyj bez podrobností.
Jeden z mluvčích ukrajinské armády Vladyslav Vološyn o něco dříve agentuře Reuters řekl, že Rusko přesouvá některé ze svých jednotek k dalším útokům v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Kuleba: Pro Putina jsou Evropané a Ukrajinci loutky
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes řekl, že cokoliv se na pátečním setkání dohodne, nemůže být vynucováno bez souhlasu Evropy a Ukrajiny. „Nevíme, na čem se shodnou, a nevíme ani, zda budou schopni se na čemkoli shodnout. Ale co vím jistě je, že na čemkoli se Trump s Putinem dokážou shodnout, nemůže být prosazováno bez Evropy a bez Ukrajiny,“ řekl Kuleba. „Pokud Evropa a Ukrajina odmítnou dohodu, kterou budou považovat za neférovou, budou mít páku na to, aby nedovolily ohrozit ukrajinskou a evropskou bezpečnost. A jsem si celkem jistý, že Trump to chápe,“ dodal exministr.
Pro Putina je podle Kuleby záležitostí principu to, aby se sešel pouze s Trumpem. „Putin byl roky velmi konzistentní v tom, že Evropané a Ukrajinci jsou americkými loutkami,“ míní Kuleba.
Domnívá se tedy, že v tuto chvíli nelze očekávat setkání Trumpa, Putina a Zelenského dohromady. „Ale myslím si, že Trump si po svém jednání s Putinem bude telefonovat s evropskými i ukrajinskými lídry a podělí se o detaily, aby zdůraznil, že nikdo z nás není z této konverzace vytěsněn,“ dodal Kuleba, jenž byl ministrem zahraničí v letech 2020 až 2024.
Trump se má setkat s Putinem na Aljašce. Na začátku dnešní tiskové konference se americký prezident přeřekl, když novinářům sdělil, že v pátek jede do Ruska. Trump později prohlásil, že je úctyhodné, že ruský prezident přijede do Spojených států.
Plzeňský kraj už má na kontě 99,6 procenta pohledávek po zkrachovalé Sberbank, kde měl uloženo zhruba 168 milionů Kč. Po dnešním jednání krajského zastupitelstva to řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Peníze, které nejsou zahrnuté v letošním rozpočtu kraje, zapojí hejtmanství jako rozpočtovou rezervu na stavební investice.
„Z původní částky se nám ve čtvrtek vrátilo 95 procent jistiny. Dalších 4,6 procenta tvoří úroky, jimiž nám naše vklady úročili od doby, kdy banka spadla do insolvence,“ uvedl radní. Peníze, s nimiž letos kraj v rozpočtu nepočítal, má v rozpočtové rezervě. Půjdou na investice, hlavně do silnic nebo úprav a oprav středních škol, které kraj spravuje, případně do nemocnic, což budou schvalovat zastupitelé jako rozpočtová opatření.
Kraj čekal na peníze bezmála dva roky. „Myslím si, že věřitelský výbor a insolvenční správkyně Sberbank dělali, co mohli. Zdržení výplat způsobily jen námitky některých věřitelů,“ uvedl Strolený. Kraji podle něj také částečně pomohlo to, že když byly dlužné peníze uložené na spořicích účtech insolvenční správkyně, tak tam byly dost vysoké úroky, dokonce až k 11 procentům, což pomohlo k vyššímu zhodnocení peněz.
Další incident u atomové elektrárny? „Dnes byl nad elektrárnou sestřelen dron typu kamikadze. Spadl na střechu reaktoru šest,“ uvedla správa ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou dosadily ruské okupační orgány.
V neděli hlásila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny. Ruská jaderná společnost Rosatom uvedla, že při ukrajinském útoku utrpěli zranění tři zaměstnanci, jeden vážně. Mluvčí ukrajinské rozvědky ovšem následně popřel, že by Ukrajina měla s „provokacemi“ v areálu elektrárny cokoliv společného.
Někdejší ministryně kultury Krymu, která si odpykává desetiletý trest vězení za korupci, chce jít do války na Ukrajině. Alina Novoselská ve vězení napsala žádost o přijetí do služby v armádě v rámci kontraktu, řekl člen moskevské komise pro ochranu lidí ve vězení Arslan Chasavov. „Před několika dny jsme kvůli prověrce navštívili vězení číslo šest v Moskvě, kde jsme kromě jiného mluvili s bývalou ministryní kultury Krymu Věrou (Alinou) Novoselskou. Řekla nám, že podala žádost o službu v rámci zvláštní vojenské operace,“ řekl Chasavov podle agentury RIA Novosti. Novoselská žádost podala už před třemi měsíci a podle Chasavova doufá, že její věc bude brzy vyřízena.
Soud v Moskvě loni v červenci poslal Novoselskou na deset let do vězení kvůli závažné korupci. Podle vyšetřovatelů někdejší politička, která byla krymskou ministryní kultury od roku 2014 do roku 2021, v roce 2018 dostala úplatek ve výši 25 milionů rublů (6,3 milionu korun) související se stavebními pracemi v Krymském středisku divadelního umění pro děti. Byla zatčena v Moskvě v listopadu 2021.
