Experti o Trumpových sankcích: USA musí projevit víc síly, Putin jen tak neustoupí
Donald Trump pohrozil Vladimiru Putinovi, že pokud do několika dnů Rusko nedosáhne dohody o válce na Ukrajině, tak USA uvalí na nepřátelskou zemi „velmi přísná cla“, rovněž oznámil plány na dodávky zbraní do Kyjeva. Podle analytiků však žádná změna nenastane. „Myslím, že... budeme muset vidět, jak Spojené státy projevují mnohem větší sílu, pokud chtějí Putina skutečně smysluplně přivést k jednacímu stolu,“ řekl jeden z expertů. Napsala o tom Svobodná Evropa.
Americký prezident Donald Trump varoval Kreml, když oznámil plány na dodávky zbraní do Kyjeva přes Evropu a prohlásil, že Spojené státy uvalí na Rusko „velmi přísná cla“, pokud do několika dnů nedosáhne dohody o válce na Ukrajině. Mnoho analytiků tvrdí, že k tomu pravděpodobně nedojde.
„Pro mě je jasné, že Putin si žádné příměří nepřeje, alespoň ne, dokud nezíská kontrolu nad všemi regiony, které jsou v jeho verzi ústavy definovány jako ruské,“ řekl 16. července mediálnímu kanálu Current Time bývalý opoziční poslanec ruského parlamentu Dmitrij Gudkov. „V podstatě by to znamenalo kapitulaci Ukrajiny.“
Nedostatečný plán?
V každém případě však existují nejméně dva důvody, proč se zdá nepravděpodobné, že by hrozba sankcí v tomto okamžiku Putina přiměla k dohodě s Ukrajinou o zastavení nebo ukončení války. Jedním z nich je, že není jasné, jak by opatření, kterými Trump hrozil – zejména cla nebo sankce vůči zemím, které kupují ruskou ropu – fungovala.
Trumpovo oznámení ze 14. července bylo „chvályhodné ve svém záměru zasáhnout Rusko po ekonomické stránce“, ale „v detailech ještě není připravené na ostrý provoz“, uvedl v podcastu Just Security Daniel Fried, člen think-tanku Atlantic Council a architekt amerických sankcí proti Rusku po anexi Krymu v roce 2014.
Není také jasné, jak dobře by fungovala, pokud by byla zavedena, takže by Kreml mohl být nakloněn riskovat. „Čína a Indie jsou dva největší příjemci ruského energetického exportu a očekávání, že budou tlačit na Putina, aby v příštích 50 dnech ukončil válku, se zdá být naivní,“ uvedl v časopise Time Michael McFaul, profesor politologie na Stanfordově univerzitě a velvyslanec USA v Rusku v letech 2012–2014.
Druhým důvodem je, že Rusko dosud západní sankce ustálo, a Kreml to prezentuje jako důvod k hrdosti – zapadá to do širšího narativu, že Rusko – ve skutečnosti agresor v nevyprovokované válce – vede obranné tažení ve velkém střetu se Západem – a vítězí. Na tomto pozadí by Putin jen velmi nerad působil dojmem, že ustupuje pod hrozbou cel, ledaže by to bylo naprosto nezbytné.
Experti: Je třeba víc síly
Fried prohlásil, že pokud se Trumpova oznámení o zbraních pro Ukrajinu a ekonomickém tlaku na Rusko „uskuteční, zostří a uvedou do praxe“, mohlo by to mít velký vliv na válku a cestu k míru.
„Dvě velké podmínky: zajistit tok zbraní a udržet ho a ujasnit si naše politické možnosti, jak zasáhnout ruskou ekonomiku. Pokud uděláme oboje, Ukrajina bude v úplně jiné situaci,“ řekl Fried. „Pokud se Putinovy předpoklady nebo naděje na selhání amerického vedení a opuštění Ukrajiny ukážou jako mylné, možná bude muset přistoupit na dohodu.“
Jiní analytici naznačují, že se tak v dohledné době nestane, pokud vůbec. „Myslím, že... budeme muset vidět, jak Spojené státy projevují mnohem větší sílu, pokud chtějí Putina skutečně smysluplně přivést k jednacímu stolu,“ řekl v podcastu This Is Not A Drill expert na Rusko Mark Galeotti.
Mezitím Moskva oznámila, že je pro třetí kolo mírových rozhovorů s Kyjevem, uvedl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle tiskových agentur. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu informoval, že jeho země navrhla Rusku uskutečnit další kolo jednání tento týden a vyslovil se pro urychlení mírových hovorů. Mluvčí ruského prezidenta nicméně podle agentury AFP prohlásil, že obě strany zastávají diametrálně odlišné postoje a bude třeba spousta diplomatické práce.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat. Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“ Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné. Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj. Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
