Ukrajina má novou premiérku: Svyrydenková se ujala moci, co slibuje a jak promění vládu?
Novou ukrajinskou premiérkou se dnes stala Julija Svyrydenková, kterou do funkce zvolil parlament, píše s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka agentura Reuters. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala.
Hončarenko napsal, že pro Svyrydenkovou hlasovalo 262 poslanců, čímž podle Reuters získala ve 450členném zákonodárném sboru pohodlnou většinu. Fotografie dalšího poslance, Jaroslava Železňaka, ukázala, že 22 poslanců hlasovalo proti a 26 se zdrželo.
O to, aby se ujala funkce šéfky vlády, Svyrydenkovou v pondělí požádal Zelenskyj. Krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál ukrajinské ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní. „Je pro mě velkou ctí vést dnes vládu Ukrajiny,“ napsala po svém zvolení Svyrydenková na síti X.
„Mým hlavním cílem jsou skutečné, pozitivní výsledky, které každý Ukrajinec pocítí v každodenním životě. Válka nedává prostor k otálení. Musíme jednat rychle a rozhodně,“ podotkla dále s tím, že priority její vlády pro prvních šest měsíců jsou spolehlivé zásobování armády, rozšíření domácí výroby zbraní a posílení technologické síly obranných sil.
Slíbila také podporu podnikatelům, širokou deregulaci a zrychlení rozsáhlé privatizace. „Zároveň jsme už zahájili optimalizaci státní správy a spouštíme úplný audit veřejných výdajů s cílem dosáhnout skutečných úspor. Žádná politická loajalita — jen čísla a reálné výsledky,“ doplnila.
Klíčová role
Svyrydenková je vystudovanou ekonomkou. Od roku 2021 působila jako první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství. Letos sehrála klíčovou roli při jednání s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodě týkající se přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům, píše Reuters. Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání a nakonec ji na přelomu dubna a května podepsali ve Washingtonu právě Svyrydenková a ministr financí USA Scott Bessent.
Politička je představitelkou mladé generace ukrajinských lídrů, jako je Zelenskyj, kteří vedou zemi v době ruské invaze a ostře kontrastují s elitami sovětského typu, které dominují v Rusku, napsala o Svyrydenkové agentura AFP.
Šmyhal, jehož demisi parlament přijal ve středu, se má stát ministrem obrany. V čele ukrajinské vlády stál od března 2020, což z něj učinilo nejdéle sloužícího předsedu vlády této země od doby, kdy získala nezávislost na Moskvě v roce 1991.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
