Ukrajinci zasáhli Krymský most. Pilíře podminovali tunou výbušnin, využili podvodní drony
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že dnes ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Ruské úřady na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, přímo nereagovaly. Uvedly ale, že silniční provoz na mostě je dočasně zastaven.
„Dnes bez civilních ztrát byly spuštěny ve 4:44 ráno (místního času, pozn. ČTK) první výbuchy,“ uvedla SBU na sociálních sítích. Ruské úřady oznámily, že provoz na Krymském mostě byl dočasně zastaven.
Později ruské úřady na sociálních sítích uvedly, že silniční provoz na mostě je dočasně pozastaven. Podle agentury RIA Novost úřady také pozastavily plavbu civilních lodí u krymského přístavu Sevastopolu.
Platforma United24 informovala, že Krymský most dnes byl zasažen již podruhé. Napsala o tom ruská média. Podrobnosti incidentu zůstávají nejasné a ruské úřady zatím nevydaly žádná oficiální prohlášení. Za útokem údajně stojí podvodní drony.
Ruská média následně psala o třetím útoku Ukrajinců na Krymský most, ale informaci v tuto chvíli nelze nezávisle ověřit.
Most postavený Ruskem po okupaci Krymského poloostrova v roce 2014 Ukrajina vnímá jako symbol vojenské rozpínavosti svého souseda. Po začátku války v únoru 2022 byl poničen dvěma různými explozemi. Jednu způsobily výbušniny umístěné v nákladním voze, další pak námořní dron.
Most přes Kerčský průliv je důležitou infrastrukturou pro silniční a železniční spojení mezi Ruskem a okupovaným poloostrovem.
Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard Kč) na výrobu zbraní, uvedl dnes na telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters.
„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov, jehož země se už čtvrtým rokem brání ruské agresi.
První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy Kč) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.
„Francouzští piloti stíhaček Mirage 2000 provedli demonstrační let nad Černým mořem a 'nakreslili' ukrajinský trojzubec. Trasa byla jasně viditelná na letovém radaru,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko.
Spojenci musí podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho investovat zejména do protivzdušné obrany, raket dlouhého doletu či pozemních formací. Znamená to podle něj obrovské investice. Rutte to řekl novinářům před zahájením dnešního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance v Bruselu.
Rutte očekává, že ministři dnes formálně schválí nové alianční závazky, neboli takzvané cíle výstavby schopností všech spojeneckých zemí. Ty se upravují každé čtyři roky a rozdělují mezi státy úkoly, kterými mají přispět k obraně aliance. V budoucích závazcích pro Česko se například hovoří o vybudování těžké brigády a rovněž o posílení protivzdušné obrany. Česko bude na schůzce v Bruselu zastupovat náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
„Musíme rozhodnout o tom, co potřebujeme ke své obraně v případě, že bychom byli napadeni,“ řekl novinářům Rutte. Cílem je podle něj lépe vyvážit příspěvky na obranu mezi Evropou a Kanadou na jedné straně a Spojenými státy na straně druhé.
