„Všechnu poslali vojákům!“ Ruským městům chybí vakcína na smrtelnou vzteklinu
Vzteklina zabije každého, u koho propukne - rychle od kousnutí se musí podat vakcína. V Rusku se však množí případy, kdy prostě vakcína není v celých městech, ač ji má zajišťovat a hradit státní zdravotnictví. Koho kousne třeba toulavý pes, musí se hodně snažit, aby injekci někde zdaleka získal, píše zpravodajský web Sibir Realii.
V Česku byla tato nebezpečná virová choroba vymýcena do roku 2004 díky povinnému očkování psů a lišek, nevyskytuje se už ve většině zemí EU. Na světě, hlavně v Asii a Africe, však zabíjí 70 tisíc lidí ročně, uvádí americký zdravotní úřad CDC. Vakcína přitom existuje už století, v Rusku bývala běžná – najednou se jí tam však nedostává.
„Na Podgorné ulici zpoza rohu vyběhli tři psi. Obklíčili mě a začali štěkat,“ vylíčila své chvíle hrůzy Marija z Irkutsku. „Snažila jsem se přejít na druhou stranu silnice, ale nestihla jsem to: Jeden pes se mi zakousl do nohy.“
Marija okamžitě jela do nejbližšího traumatologického centra. Tam ji ovšem nechtěli přijmout. „Co máme dělat? Stejně nemáme vakcínu proti vzteklině,“ zdůvodnili. Nakonec jí ránu jen vypálili manganem, a i na to musela čekat hodinu. A ještě jí zdarma poradili, ať zkusí pohotovost v místě svého trvalého bydliště, na Bajkalské ulici – třeba jí tam budou moci dát injekci. Ani tam však očkování neměli.
„Řekli, že vakcína není v celém Irkutsku, protože naše ministerstvo zdravotnictví ji nenakoupilo. Myslela jsem si, že se to týká pouze bezplatných klinik, a druhý den po kousnutí jsem od rána začala obvolávat všechna naše očkovací centra a různé placené kliniky. Všude mě odmítli, říkali, že vakcína není,“ vylíčila.
Rezignované ministerstvo
Zkoušela tedy obvolávat další města. Uspěla u soukromé kliniky v Angarsku, asi 40 kilometrů vzdáleném. Postupně si tam jela na šest injekcí během několika týdnů. Mezitím opakovaně zkoušela i irkutské kliniky, ale pořád jim vakcíny nedodali.
Jejího případu si všimla Irkutská televizní stanice NTS. Novináři obdobně obvolávali místní lékařská zařízení, se stejným výsledkem. A regionální ministerstvo zdravotnictví také nepomohlo. „Novinářům jen řekli, že ano, víme o této situaci ve městě, že vakcína proti vzteklině není. Vše řešíme. To je vše, čeho se podařilo dosáhnout,“ shrnuje Marija.
Prakticky stejný příběh má Marina z Blagověščenska, centra Amurské oblasti na hranici s Čínou. „Zamyslela jsem se nad něčím a nevšimla si, jak zpoza rohu vyběhla smečka toulavých psů. Vycenili zuby a vrčeli. Snažila jsem se nepanikařit, pokusila jsem se odejít potichu, abych je neprovokovala,“ vypráví žena. „Ale jeden pes se na mě stejně vrhl a zakousl se mi do nohy. Nějak se mi podařilo ho odrazit. Přišla jsem domů a manžel mi řekl, že musím okamžitě jet na pohotovost. V našem městě právě nedávno vyhlásili karanténu kvůli vzteklině, takže šance na nakažení jsou velmi vysoké.“ V městské nemocnici jí ránu mohli ošetřit leda antiseptikem zelenkou a předepsat antibiotika. Vakcína nebyla podle lékařů nikde ve městě, což potvrdily i snahy všechny obtelefonovat. Poslechli radu, ať zkusí Chabarovsk – 700 kilometrů daleko. Konečně tam injekci dostala.
„Dělají si ze mě srandu? Veškerá vakcína byla odeslána do speciální vojenské operace (jak Kreml říká invazi na Ukrajinu, pozn. red.) a my si tady musíme vystačit, jak se nám zlíbí,“ zuří Marina. Aspoň napsala stížnost na ministerstvo zdravotnictví, na webových stránkách generální prokuratury i Kremlu. „Nejsem milionářka, abych pokaždé jezdila do Chabarovsku pro další injekci. Ano, tam mi píchli injekci zdarma, ale musím si také spočítat cestovní náklady. Oni tam, v Evropě (evropské části Ruska), asi nechápou, že cesta do sousedního města netrvá půl hodiny autem, ale je to celodenní cesta.“
O něco líp dopadla Anastasja v Soči, kterou pokousal sousedovic kocour – pobývá dost venku, kde se toulají mývalové a šakali. První den odešla také z kliniky s nepořízenou, jejího povyku na sociálních sítích si ale všimla reportérka NTV. „Doslova druhý den jsem se dozvěděla, že vakcína proti vzteklině do města dorazila. Dovezli ji autem v půl jedné," vylíčila žena.
Zprávy o chybějícím očkování se objevovaly už loni, v listopadu přitom příslušný orgán Roszdravnadzor tvrdil, že s dodávkami léku nejsou žádné problémy. S nástupem nového roku se však situace evidentně nezlepšila. Sibir Realii popisuje na čtrnáct příběhů takových odmítnutí lidem, které pokousali psi nebo jiná zvířata. Nedostatek hlásil i Čeljabinsk, kde přitom od začátku roku už dvakrát vyhlašovali kvůli výskytu vztekliny karanténu.
Problém by neměl být v sankcích uvalených Západem – vakcína je domácí, ruská, vyrábět ji má několik firem a továren. „Mám podezření, že nedostatek vakcíny je důsledkem nedbalosti jednotlivců a tržní ekonomiky, oproti plánované v sovětských dobách,“ poznamenal Alexandr Čepurnov, profesor virologie Federálního výzkumného centra pro fundamentální a translační medicínu, pro NSN. „V sovětských dobách byl vakcíny proti vzteklině nadbytek.“
Jiný lékař, který pro Sibir Realii promluvil anonymně, v tom vidí škrty. „Zdá se mi, že kořenem problému je deficit v regionálních rozpočtech, které by měly být použity na nákup léků proti vzteklině. Z dobře známých důvodů se sociální výdaje škrtají ve všech kategoriích. V důsledku toho se místní ministerstva zdravotnictví snaží šetřit na všem, dokonce i na tak životně důležitých lécích, jako jsou vakcíny proti vzteklině.“
