„Zjistíme, jestli nás tahá za nos…“ Putin podle Trumpa jednání o příměří schválně zdržuje
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Trump, který v minulosti zodpovědnost za rozpoutání války dával i ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, v poslední době pozměnil rétoriku a je o poznání kritičtější k Rusku. Zatímco dříve uváděl, že Putin chce mír, dnes poznamenal, že nemůže říct, jestli ruský prezident chce válku ukončit.
Spojené státy na to ale podle Trumpa zhruba za týden přijdou. „Zjistíme, jestli nás tahá za nos, nebo ne – a pokud ano, zareagujeme trochu jinak,“ řekl Trump, který podle svých slov zatím nechtěl zavádět sankce vůči Rusku, aby nepokazil možnou dohodu.
O tom, že se dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, které sousední zemi v únoru 2022 napadlo, blíží, Trump dříve opakovaně mluvil. Dnes řekl, že na Putinovi pracuje a že se znovu setká se Zelenským, a když to bude nutné, tak také s Putinem.
V neděli Trump prohlásil, že neví, co se s Putinem stalo, a že se snad úplně zbláznil. Uvedl to poté, co Rusko o víkendu na Ukrajinu vyslalo rekordní počty dronů a množství raket a při útocích zahynulo několik desítek civilistů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak označil Trumpův výrok za důsledek emocionálního přetížení.
V úterý zase americký prezident uvedl, že si Putin zahrává s ohněm a neuvědomuje si, že kdyby nebylo jeho, staly by se už Rusku skutečně zlé věci.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
Ruská strana dnes Ukrajině navrhla, aby se další kolo přímých vzájemných jednání konalo 2. června v Istanbulu.
