Istanbul skončil fiaskem? Ukrajinci pohoršeni „šílenými požadavky“ Rusů, kteří jim vyhrožovali
Jednání delegací Ukrajiny a Ruska v Istanbulu skončilo, uvedly agentury Reuters a AFP s odvoláním na zdroje z tureckého ministerstva zahraničí. První přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze v roce 2022 tak trvalo zhruba dvě hodiny. Delegace diskutovaly o zastavení bojů na Ukrajině, na příměří se ale nedohodly. Obě strany tvrdí, že mluvily také o možném kontaktu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
- V Istanbulu se dnes konalo první přímé setkání zástupců válčících zemí od prvních týdnů ruské invaze v roce 2022.
- Setkání se odsouvalo, Rusko vyslalo jen nízko postavené úředníky. Nakonec si delegace ani nepodaly ruce.
- Zdroj agentury Reuters z ukrajinské diplomacie řekl, že požadavky, které na jednání oznámili ruští činitelé, jsou odtržené od reality a jdou daleko za rámec všeho, o čem se jednalo už dříve.
- Delegace Ukrajiny a Ruska jednaly o výměně 1000 zajatců na každé straně.
- Ukrajina je připravena podniknout rychlé kroky k míru. Pokud Rusko odmítne příměří, měly by následovat robustní sankce, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
- Ruská delegace je s výsledky jednání s Ukrajinou spokojena, uvedl její šéf Vladimir Medinskij.
Zdroj agentury Reuters z ukrajinské diplomacie řekl, že požadavky, které na jednání oznámili ruští činitelé, jsou odtržené od reality a jdou daleko za rámec všeho, o čem se jednalo už dříve. Také agentura AP s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele napsala, že Rusko vzneslo „nepřijatelné požadavky“.
„Nechceme válku, ale jsme připraveni bojovat ještě rok, dva, tři - tak dlouho, jak bude potřeba. Se Švédskem jsme (za cara Petra I. Velikého) bojovali 21 let. A jak dlouho jste připraveni bojovat vy?“ zeptal se Medinskij Ukrajinců, napsala Meduza s odvoláním na příspěvky novináře listu The Economist Olivera Carrolla, který se zase odvolával na „dobře informovaný zdroj“, umožňující dozvědět se, co se dělo o jednacího stolu. Medinského vyjádření ve stejném znění citovala s odvoláním na dva zdroje také agentura Reuters.
Rusko podle Carrolla vyhrožovalo Ukrajině okupací Sumské a Charkovské oblasti, které leží na severovýchodě země, a požadovalo, aby Ukrajina stáhla své jednotky z celého území čtyř regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva prohlásila za připojené k Ruské federaci. Ukrajinské zdroje podle Meduzy uvedly, že Rusko také požadovalo, aby Kyjev uznal ruskou anexi Krymu. Naopak 30 dní příměří, které prosazovala ukrajinská strana, ruská delegace odmítla.
Ruská strana je spokojená
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov, který vedl ukrajinskou delegaci, uvedl, že účastníci setkání jednali o vzájemné výměně válečných zajatců ve formátu 1000 za 1000 lidí. Podle agentury Reuters se na výměně dohodli. Ukrajinská delegace podle ministrova vyjádření s Rusy diskutovala také o kontaktech mezi prezidenty obou zemí Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem a o možnosti příměří.
Na ukrajinské tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj potvrdil zprávy médií, že ruská strana předložila „řadu nepřijatelných požadavků“. A ukrajinský prezident Zelenskyj vyzval zavést „silné sankce“ proti Rusku, pokud Moskva odmítne bezpodmínečné příměří. Americký prezident Donald Trump dosud rusko-ukrajinská jednání nekomentoval, stejně tak Putin, zatímco britský premiér Keir Starmer označil postoj Moskvy za nepřijatelný. Zklamání nad výsledky rozhovorů vyjádřili i další vůdci evropských zemí.
To Medinskij uvedl, že ruští představitelé jsou s výsledky dnešního přímého jednání spokojení. Obě strany se shodly na tom, že rozhovory budou pokračovat, až Moskva i Kyjev předloží detailní vizi budoucího příměří.
Medinskij také řekl, že Ukrajina požadovala, aby se uskutečnila schůzka mezi prezidenty obou zemí. Potvrdil také, že se obě strany dohodly na výměně 1000 zajatců na každé straně.
Nepodali si ruce
Server RBK-Ukrajina na svém telegramovém účtu zveřejnil krátké video, které zachycuje začátek setkání. Jsou na něm vidět zástupci Ukrajiny, Ruska a Turecka, kteří sedí u stolu ve tvaru písmene U. V čele byli turečtí zástupci, Rusové a Ukrajinci sedí naproti sobě. Členové ruské a ukrajinské delegace si rukama nepotřásli, podotkla stanice BBC News.
Delegace jiné úrovně
Ukrajina na jednání do Istanbulu vyslala představitele na ministerské úrovni, Rusko níže postavené činitele.. Umerovova delegace měla podle Zelenského mandát jednat o příměří.
Umerov před jednáním s Rusy na facebooku napsal, že dosáhnout míru bude možné pouze tehdy, pokud Rusko bude souhlasit s nejméně třicetidenním příměřím a humanitárními kroky jako je návrat dětí odvlečených do Ruska nebo výměna válečných zajatců v principu „všichni za všechny“. „Přijeli jsme do Istanbulu, abychom našli skutečné cesty k udržitelnému a spravedlivému míru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany.
Symbolický krok vpřed
Setkání v paláci Dolmabahçe je známkou diplomatického pokroku mezi válčícími stranami, které přímo spolu nejednaly od března 2022, podotýká Reuters. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Od dnešních jednání se nicméně podle této agentury neočekával zásadní průlom. Podobně hodnotí vyhlídky i BBC News, podle které se přesto jedná o krok vpřed, který má - přinejmenším - symbolickou hodnotu.
O něco dříve v istanbulském paláci Dolmabahçe jednali zástupci Ukrajiny, Spojených států a Turecka, které zastupovali mimo jiné ministři zahraničí včetně šéfa americké diplomacie Marka Rubia, který poté podle agentury AFP vyzval k ukončení zabíjení.
Stanice BBC a server RBK-Ukrajina mezitím informovaly o ranní istanbulské schůzce ukrajinských zástupců s představiteli Francie, Německa, Británie a USA. Ministr Umerov posléze napsal, že ukrajinští činitelé se svými zahraničními partnery „koordinovali postoje“ před setkáním s ruskou delegací.
V Istanbulu se dnes podle AFP setkali také Rusové a Američané, které při tomto setkání zastupoval představitel amerického ministerstva zahraničí Michael Anton.
Putin nepřijel
Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj opakovaně šéfa Kremlu vyzýval, aby spolu jednali osobně, a do Turecka skutečně odcestoval.
Ve středu večer však vyšlo na najevo, že Putin do Istanbulu nepřijede, ruskou delegaci vede jeho poradce Medinskij. V ruské delegaci není ministr zahraničí Sergej Lavrov, ani Putinův poradce Jurij Ušakov, kteří v březnu vedli první přímá jednání s Američany v Saúdské Arábii. Zelenskyj mezitím odletěl do Albánie, kde se koná summit Evropského politického společenství (EPC).
Tam ukrajinský prezident prohlásil, že prioritou Ukrajiny na jednáních v Istanbulu je bezpodmínečné příměří. Pokud ruská delegace, kterou západní země a také generální tajemník NATO Mark Rutte označují za diplomatickou misi nižší úrovně, nebude moci s příměřím souhlasit, pak to podle Zelenského bude znamenat, že Putin jenom nadále podkopává diplomatické úsilí.
Drazí čtenáři, přejeme klidnou noc, online zpravodajství k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil pomoc v případě ruské invaze. „Budu bránit, rozhodně. Finové jsou skvělý národ. Nemyslím si ale, že se to stane,“ řekl Trump.
Trump naopak tvrdě kritizoval Španělsko kvůli neochotě navýšit výdaje na zbrojení. NATO by podle něj mělo zvážit, zda tuto zemi nevyloučit ze svých řad.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
