Na Den vítězství míří do Ruska diktátoři a zločinci z celého světa. A Fico s Vučićem
Ruský prezident Vladimir Putin chystá 9. května na Den vítězství velkolepou přehlídku v Moskvě na Rudém náměstí. Pozvání přijala celá řada diktátorů, zločinů a pochybných vůdců z celého světa, píše britský deník Daily Star. Zučastnit se má i slovenský premiér Robert Fico, srbský prezident Aleksandar Vučić či čínský prezident Si Ťin-pching.
Na oslavu Dne vítězství v pátek 9. května se chystá ruský vůdce Vladimir Putin uspořádat na Rudém náměstí v Moskvě velkolepou přehlídku. Předpokládá se, že Putin přednese projev o Rusku.
Letos přijala pozvání celá řada nejpochybnějších vůdců světa. Podle ruských médií je nejznámějším z nich čínský vůdce Si Ťin-pching, který dorazí ve středu a zůstane až do soboty.
Kreml uvedl, že Si Ťin-pching přijel na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina a kromě účasti na oslavách Dne vítězství budou lídři diskutovat i o „dalším rozvoji vztahů“. Si Ťin-pchingova návštěva Ruska bude jeho třetí od doby, co Kreml v únoru 2022 vyslal vojska na Ukrajinu.
Této akce se zúčastní i slovenský premiér Robert Fico, který byl v roce 2022 obviněn z několika trestných činů. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.
Zúčastní se dále i srbský prezident Aleksandar Vučić, který čelí obviněním z autoritářství, potlačování médií a vazeb na organizovaný zločin, tato obvinění však zůstávají neprokázaná. Mezi hosty je i Milorad Dodik, hledaný bosenskosrbský vůdce.
Diktátoři z celého světa
Očekává se, že se k oslavám připojí kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev. Ten se setkal s kritikou za porušování lidských práv, zejména během protestů v Kazachstánu v roce 2022, kdy bezpečnostní síly zabily více než 200 lidí.
Zúčastnit se má rovněž brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který byl v roce 2017 odsouzen za korupci a praní špinavých peněz. Byl obviněn z přijímání úplatků od stavebních firem výměnou za politické protislužby. Dále se zúčastní běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který čelí mezinárodním sankcím a obviněním ze zločinů proti lidskosti kvůli potlačování opozice, zejména po protestech po volbách v roce 2020.
Mezi dalšími hosty je například prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás, venezuelský autoritářský vůdce Nicolás Maduro či prezident Kuby Miguel Díaz-Canel.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy. „Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam. Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva. Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko. Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům. „Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění. Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne. Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr. „Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský. „Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
