Na Den vítězství míří do Ruska diktátoři a zločinci z celého světa. A Fico s Vučićem
Ruský prezident Vladimir Putin chystá 9. května na Den vítězství velkolepou přehlídku v Moskvě na Rudém náměstí. Pozvání přijala celá řada diktátorů, zločinů a pochybných vůdců z celého světa, píše britský deník Daily Star. Zučastnit se má i slovenský premiér Robert Fico, srbský prezident Aleksandar Vučić či čínský prezident Si Ťin-pching.
Na oslavu Dne vítězství v pátek 9. května se chystá ruský vůdce Vladimir Putin uspořádat na Rudém náměstí v Moskvě velkolepou přehlídku. Předpokládá se, že Putin přednese projev o Rusku.
Letos přijala pozvání celá řada nejpochybnějších vůdců světa. Podle ruských médií je nejznámějším z nich čínský vůdce Si Ťin-pching, který dorazí ve středu a zůstane až do soboty.
Kreml uvedl, že Si Ťin-pching přijel na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina a kromě účasti na oslavách Dne vítězství budou lídři diskutovat i o „dalším rozvoji vztahů“. Si Ťin-pchingova návštěva Ruska bude jeho třetí od doby, co Kreml v únoru 2022 vyslal vojska na Ukrajinu.
Této akce se zúčastní i slovenský premiér Robert Fico, který byl v roce 2022 obviněn z několika trestných činů. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.
Zúčastní se dále i srbský prezident Aleksandar Vučić, který čelí obviněním z autoritářství, potlačování médií a vazeb na organizovaný zločin, tato obvinění však zůstávají neprokázaná. Mezi hosty je i Milorad Dodik, hledaný bosenskosrbský vůdce.
Diktátoři z celého světa
Očekává se, že se k oslavám připojí kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev. Ten se setkal s kritikou za porušování lidských práv, zejména během protestů v Kazachstánu v roce 2022, kdy bezpečnostní síly zabily více než 200 lidí.
Zúčastnit se má rovněž brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který byl v roce 2017 odsouzen za korupci a praní špinavých peněz. Byl obviněn z přijímání úplatků od stavebních firem výměnou za politické protislužby. Dále se zúčastní běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který čelí mezinárodním sankcím a obviněním ze zločinů proti lidskosti kvůli potlačování opozice, zejména po protestech po volbách v roce 2020.
Mezi dalšími hosty je například prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás, venezuelský autoritářský vůdce Nicolás Maduro či prezident Kuby Miguel Díaz-Canel.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
