Na Den vítězství míří do Ruska diktátoři a zločinci z celého světa. A Fico s Vučićem
Ruský prezident Vladimir Putin chystá 9. května na Den vítězství velkolepou přehlídku v Moskvě na Rudém náměstí. Pozvání přijala celá řada diktátorů, zločinů a pochybných vůdců z celého světa, píše britský deník Daily Star. Zučastnit se má i slovenský premiér Robert Fico, srbský prezident Aleksandar Vučić či čínský prezident Si Ťin-pching.
Na oslavu Dne vítězství v pátek 9. května se chystá ruský vůdce Vladimir Putin uspořádat na Rudém náměstí v Moskvě velkolepou přehlídku. Předpokládá se, že Putin přednese projev o Rusku.
Letos přijala pozvání celá řada nejpochybnějších vůdců světa. Podle ruských médií je nejznámějším z nich čínský vůdce Si Ťin-pching, který dorazí ve středu a zůstane až do soboty.
Kreml uvedl, že Si Ťin-pching přijel na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina a kromě účasti na oslavách Dne vítězství budou lídři diskutovat i o „dalším rozvoji vztahů“. Si Ťin-pchingova návštěva Ruska bude jeho třetí od doby, co Kreml v únoru 2022 vyslal vojska na Ukrajinu.
Této akce se zúčastní i slovenský premiér Robert Fico, který byl v roce 2022 obviněn z několika trestných činů. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.
Zúčastní se dále i srbský prezident Aleksandar Vučić, který čelí obviněním z autoritářství, potlačování médií a vazeb na organizovaný zločin, tato obvinění však zůstávají neprokázaná. Mezi hosty je i Milorad Dodik, hledaný bosenskosrbský vůdce.
Diktátoři z celého světa
Očekává se, že se k oslavám připojí kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev. Ten se setkal s kritikou za porušování lidských práv, zejména během protestů v Kazachstánu v roce 2022, kdy bezpečnostní síly zabily více než 200 lidí.
Zúčastnit se má rovněž brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který byl v roce 2017 odsouzen za korupci a praní špinavých peněz. Byl obviněn z přijímání úplatků od stavebních firem výměnou za politické protislužby. Dále se zúčastní běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který čelí mezinárodním sankcím a obviněním ze zločinů proti lidskosti kvůli potlačování opozice, zejména po protestech po volbách v roce 2020.
Mezi dalšími hosty je například prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás, venezuelský autoritářský vůdce Nicolás Maduro či prezident Kuby Miguel Díaz-Canel.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Polska, Rumunska a Estonska Ruskem nejsou podle senátního zahraničního výboru oddělené incidenty, ale širší kampaň Ruska. Rusko usiluje o destabilizaci členských států NATO a eskalaci bezpečnostních hrozeb, proto za následky svých provokací ponese plnou odpovědnost. Dnes se na tom usnesl senátní výbor pro zahraniční věci, když na uzavřeném jednání s vyloučením veřejnosti projednával například situaci na ukrajinském bojišti nebo zprávu o ruských dronech nad Polskem. S výsledkem novináře seznámil předseda výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Senátoři si k dnešnímu jednání přizvali zástupce ministerstva obrany, generálního štábu a Vojenského zpravodajství. Komisař pro obranu Andrius Kubilius na pátek svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise (EK). Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony. „Jde o konkrétní krok navazující na slova předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, související i s nedávnými útoky v Rumunsku a v Polsku,“ uvedl mluvčí Thomas Regnier. Šéfka unijní exekutivy ve svém projevu o stavu EU na začátku září podpořila požadavky na vytvoření zdi proti dronům podporované unií a prohlásila, že Evropská unie musí „vyslyšet výzvy pobaltských přátel“ ohledně ochrany východních hranic bloku. Nynější přelet dronů nad kodaňským letištěm byl dosud nejzávažnějším útokem na dánskou infrastrukturu, řekla dnes premiérka Mette Frederiksenová dánské televizi. Incident spojila s řadou podobných událostí v Evropě z nedávné doby. Podle dánských zpravodajských služeb čelí země významné hrozbě sabotáže, napsala agentura AFP. Moskva dnes popřela, že by byla do přeletu dronů u Kodaně zapletena. Největší dánské letiště bylo kvůli přeletům dvou až tří dronů v pondělí večer uzavřeno na několik hodin, což podle jeho vedení ovlivnilo a ovlivní cesty asi 20.000 lidí. Policie dnes ráno uvedla, že drony ovládal někdo s dostatečnými zkušenostmi, po původci incidentu však stále pátrá.
