Putin vyhlásil velikonoční příměří! Minuty na to útočil. Zelenskyj je skeptický, chce ho delší
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé. Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který zároveň uvedl, že ruští vojáci osvobodili drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část loni v létě obsadila Ukrajina. Kyjev toto tvrzení nekomentoval. Krátce před tím, než příměří mělo vstoupit v platnost, ale informoval o ruském dronovém útoku.
Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví dnes v 18:00 místního času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale v reakci na to na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům. Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu.
Později Zelenskyj uvedl, že navrhuje, aby trvalo déle. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.
Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho - zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident.
„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dostatečné pro mediální titulky, ale ne na skutečné budování důvěry.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.
Vojska připravena
„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil ruský prezident. Ruské ministerstvo obrany krátce poté uvedlo, že už dalo příkaz k zastavení palby jednotkám na frontě. Příměří zavedené z „humanitárních důvodů“ prý bude dodržovat za předpokladu, že tak učiní i Kyjev.
Putin, jehož pokyn na Ukrajinu vyslal ruskou armádu, také znovu tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.
Putin sabotuje každý krok k míru, míní Lipavský
„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval na zprávu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly 'všechny cíle úspěšně zasaženy', jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil Pavel Fischer (za TOP 09), předseda senátního zahraničního výboru.
Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) napsal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.
Kurská oblast osvobozena
Gerasimov s Putinem řešili i aktuální postoj vojsk. Náčelník ruského generálního štábu uvedl, že ruské síly osvobodily drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde podle něj o 99,5 procenta.
Rusko udeřilo 11. září dvakrát na město Kostiantynivka v Doněcké oblasti, zabilo tři lidi a pět zranilo, informoval gubernátor Vadym Filashkin.
Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do Evropské unie činil v červnu 2024 pouhých 18 procent, ještě v roce 2021 to bylo 45 procent, oznámila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Ze Zprávy o stavu energetické unie, kterou zveřejnila, rovněž vyplývá, že Evropa dosáhla za posledních pět let obrovského pokroku v energetické transformaci.
„Opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu drasticky klesly ve srovnání s rokem 2022, kdy dosáhly nejvyšších hodnot, a to jak na velkoobchodních, tak maloobchodních trzích,“ shrnuje nová zpráva Evropské komise. Podle Simsonové ale bude muset být Evropská unie v příštích pěti letech ještě ambicióznější. „Ceny energií jsou stále vysoké a mají dopad na naše občany i na mezinárodní konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla.
Ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti způsobila regionu na západě Ruska ekonomické škody ve výši nejméně 85 miliard rublů (asi 21 miliard korun). Uvedl to dnes gubernátor oblasti Alexej Smirnov, podle něhož bylo od začátku operace evakuováno na 150.000 lidí, informuje agentura Reuters.
Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna, mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na vlastní ofenzivu na východě Ukrajiny. V oblasti byl vyhlášen výjimečný stav a Moskva tam přesunula ruské zálohy.
Podle údajů Kyjeva ukrajinská armáda během měsíce obsadila asi 1300 kilometrů čtverečních ruského území, což je dvaapůlkrát více, než činí rozloha Prahy. Ukrajinci obsadili asi stovku příhraničních obcí včetně městečka Sudža, což je dosud největší obec, kterou ukrajinská armáda podle vlastních prohlášení dobyla. Před válkou tam žilo asi 5000 lidí a je tam poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
