Putin vyhlásil velikonoční příměří! Minuty na to útočil. Zelenskyj je skeptický, chce ho delší
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé. Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který zároveň uvedl, že ruští vojáci osvobodili drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část loni v létě obsadila Ukrajina. Kyjev toto tvrzení nekomentoval. Krátce před tím, než příměří mělo vstoupit v platnost, ale informoval o ruském dronovém útoku.
Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví dnes v 18:00 místního času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale v reakci na to na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům. Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu.
Později Zelenskyj uvedl, že navrhuje, aby trvalo déle. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.
Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho - zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident.
„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dostatečné pro mediální titulky, ale ne na skutečné budování důvěry.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.
Vojska připravena
„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil ruský prezident. Ruské ministerstvo obrany krátce poté uvedlo, že už dalo příkaz k zastavení palby jednotkám na frontě. Příměří zavedené z „humanitárních důvodů“ prý bude dodržovat za předpokladu, že tak učiní i Kyjev.
Putin, jehož pokyn na Ukrajinu vyslal ruskou armádu, také znovu tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.
Putin sabotuje každý krok k míru, míní Lipavský
„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval na zprávu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly 'všechny cíle úspěšně zasaženy', jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil Pavel Fischer (za TOP 09), předseda senátního zahraničního výboru.
Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) napsal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.
Kurská oblast osvobozena
Gerasimov s Putinem řešili i aktuální postoj vojsk. Náčelník ruského generálního štábu uvedl, že ruské síly osvobodily drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde podle něj o 99,5 procenta.
Podle kuloárních informací není jisté, zda země B9 dospějí na závěr vrcholné schůzky ke společnému prohlášení.
Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs před dnešním jednáním podle agentury Reuters řekl, že maďarský prezident Tamás Sulyok svou účast zrušil o víkendu a vedoucí představitelé zemí východního křídla NATO nyní mají koordinovanější přístup pokud jde o podporu Ukrajiny před nadcházejícím summitem NATO ve Washingtonu. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle kanceláře lotyšského prezidenta zrušila cestu do Rigy na poslední chvíli. Slovenské ministerstvo zahraničí Reuters řeklo, že mandát současné hlavy státu končí tento týden a premiér Robert Fico se jednání B9 nemůže zúčastnit, neboť se zotavuje z atentátu.
List Financial Times (FT) dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje napsal, že diplomaté zemí Bukurešťského formátu diskutovali o možnosti vyloučení Maďarska z budoucích jednání klubu. Maďarsko na nedávných setkáních mimo jiné vetovalo společné závěry skupiny týkající se větší pomoci pro Ukrajinu. Mnohým došla trpělivost také s maďarskou blokovací taktikou v Evropské unii ohledně Ukrajiny, píší FT.
Evropská komise dnes navrhla další prodloužení dočasné ochrany Ukrajinců v Evropské unii. Mechanismus by měl pokračovat do 4. března 2026, uvedla EK ve svém prohlášení. Návrh ještě musí schválil členské státy, nejspíš by se tak mělo stát v příštích dnech, podle diplomatických zdrojů nejpozději do konce belgického předsednictví v EU, tedy do 30. června.
"Vzhledem k pokračujícím ruským útokům na civilní a kritickou infrastrukturu po celé Ukrajině nejsou v současné době zajištěny bezpečné a trvalé podmínky pro návrat lidí na Ukrajinu," uvedla Evropská komise. "Komise se proto domnívá, že důvody pro dočasnou ochranu přetrvávají a že by měla být prodloužena o další rok," dodala s tím, že jde o "nezbytnou a odpovídající reakci na současnou situaci".
Výzvy k semknutosti a solidaritě Severoatlantické aliance tváří v tvář ruské hrozbě a zároveň k dlouhodobé podpoře Ukrajiny, která třetím rokem čeléí ruské agresi, zazněly dnes na úvod summitu Bukurešťského formátu (B9). Ten sdružuje devět zemí z východního křídla NATO, nicméně v Rize jsou zastoupeni i noví členové aliance Finsko a Švédsko a summitu se účastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.
Hlavním bodem jednání v lotyšské metropoli je příprava červencového summitu NATO ve Washingtonu. Ten, jak uvedl Stoltenberg v úvodním vystoupení, má vést k rozhodnutím o posílení obranného odstrašování vůči potenciálnímu agresorovi a také k rozhodnutím o zvyšování výdajů na obranu.
"Bezpečnost není laciná," prohlásil na úvod polský prezident Andrzej Duda, jehož země mohutně zbrojí ve snaze odstrašit Rusko před případným útokem. Duda nicméně varoval, že ruská ekonomika už byla nastavena na válečnou výrobu, a Kreml také využívá migraci jako zbraň.
