Putin navrhl, co s Ukrajinou: Dočasně ji povede OSN? Chce i vypsání prezidentských voleb
Vladimir Putin hovoří o možnosti zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb v zemi a vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident také řekl, že ruská armáda má na Ukrajině iniciativu podél celé fronty a může ukrajinská vojska rozdrtit, napsaly agentury. Podle šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka dělá Putin vše pro to, aby narušil snahy o dosažení míru, a jeho návrhy jsou bláznivé. Washington uvedl, že o svém vedení rozhodují Ukrajinci.
„Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě,“ uvedl.
„Putin nemá zájem na ukončení války,“ napsal na telegramu Kovalenko. Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, „předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky,“ uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něho možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.
Rusko na Putinův rozkaz Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem vojensky napadlo v únoru 2022 a tvrdí, že cílem takzvané speciální vojenské operace je sousední zemi „denacifikovat a demilitarizovat“.
„Naše vojska mají strategickou iniciativu podél celé linie dotyku a já jsem nedávno řekl, že je rozdrtíme,“ prohlásil Putin. Podle AFP v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk dodal, že „Ukrajinci by sami měli pochopit, co se děje“.
„Postupně, ne tak rychle, jak by si někteří přáli, ale přesto vytrvale a sebevědomě směřujeme k dosažení všech cílů vyhlášených na začátku této operace,“ řekl Putin.
Invazní vojska podle analytiků za cenu obrovských lidských ztrát postupují na východě Ukrajiny, špatná bezpečnostní situace je ale i na severovýchodě napadené země.
Putin zopakoval své tvrzení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nemá legitimitu, a prohlásil, že nelegitimní jsou i další ukrajinské orgány, píše web stanice BBC. Ruský vůdce, který se v nejvyšších mocenských pozicích v Rusku drží už čtvrt století, již dříve žádal, aby se v sousední zemi konaly prezidentské volby. Ukrajinská ústava to však v době válečného stavu neumožňuje.
Mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu v reakci na Putinovy výroky podle agentury Reuters uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a její občané.
Agentura Reuters poznamenala, že Putin s myšlenkou přechodné správy přišel v době, kdy se Spojené státy snaží rusko-ukrajinský konflikt ukončit. Zástupci USA o možné cestě k míru vyjednávají samostatně s Ukrajinci a s Rusy. Podle Putina postup nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který s ruským vůdcem obnovil přímé kontakty, nasvědčuje tomu, že mír skutečně chce. Naopak ukrajinské a evropské lídry obvinil, že se snaží vyjednávání o příměří protahovat a že ve skutečnosti o zastavení bojů vážně neuvažují.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Do roku 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu, bylo Rusko druhým největším vývozcem zbraní na světě za Spojenými státy. Podle šéfa Rostěchu Sergeje Čemezova však export klesl „kvůli skutečnosti, že musíme většinu produkce dodávat naší armádě“.
Čemezov rovněž upozornil, že aktivity podniku komplikují sankce, které však podle něj nemají vliv na celkový objem výroby. „Ujišťuji vás, že v blízké budoucnosti začneme obnovovat export. Rozšířili jsme své kapacity a zvýšili produkci, takže budeme schopni pokrýt potřeby naší armády, ale také dodávat partnerům,“ dodal.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl.
