Brusel představil plán na vyzbrojení Evropy: Bílá kniha přináší masivní investice do obrany
Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie k posílení obrany EU do roku 2030. Takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany dnes v Bruselu představila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s komisařem pro obranu Andriusem Kubiliusem.
Materiál Evropské komise podle nich reaguje na naléhavé potřeby Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ruské agresi. Jeho cílem je ale také snaha řešit dlouhodobou potřebu posilování bezpečnosti a obrany Evropy. Bezpečnostní prostředí v Evropě se zhoršuje už více než deset let. Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a také nástup nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa však evropské země nyní nutí k výrazně vyššímu soustředění se na bezpečnostní a obrannou problematiku, připomínají agentury.
„Finance, které investujeme do obrany, ukazují, jak si obrany ceníme. Za poslední desetiletí jsme toho nedělali dost. Mezinárodní řád se ale mění, nejvíce od roku 1945, nastává rozhodující okamžik a my musíme jednat,“ uvedla na tiskové konferenci Kallasová. „Bílá kniha o obraně je naším návrhem, jak můžeme spolupracovat. Naše spolupráce je naší výhodou oproti ostatním po celém světě,“ dodala.
Je třeba, aby evropské země dokázaly čelit hrozbám rozhodnějším způsobem, zdůraznila Kallasová. „Je třeba doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení a zajistit tok tohoto vybavení i na Ukrajinu,“ řekla. „Je rovněž potřeba vytvářet velké celoevropské projekty, EU má přidanou hodnotu v tom, že může podporovat státy tam, kde to samy nezvládnou, protože je to příliš nákladné či příliš složité,“ dodala s tím, že je rychlejší a levnější, když budou státy sedmadvacítky spolupracovat.
„Mírová dividenda je pryč. Bezpečnostní architekturu, na kterou jsme se spoléhali již nelze považovat za samozřejmost. Evropa je připravena investovat do obrany, posílit své schopnosti a mít proaktivní přístup k bezpečnosti,“ okomentovala nové kroky šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Představujeme plán Readiness 2030 (Připravenost 2030), který znamená navýšení investic do obrany. Musíme nakupovat více evropsky. Protože tak posílíme evropskou obrannou technologickou a průmyslovou základnu,“ dodala s tím že je potřeba se zaměřit i na inovace a vytvoření celoevropského trhu s obranným vybavením.
„Bílá kniha představuje řešení, jak odstranit zásadní mezery ve schopnostech a vybudovat silnou obrannou průmyslovou základnu. Navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany, pořizovat obranné systémy a dlouhodobě budovat připravenost evropského obranného průmyslu. To je nezbytné pro bezpečnost Evropy,“ uvedla komise ve svém prohlášení. „Evropa musí investovat do bezpečnosti a obrany kontinentu a zároveň nadále podporovat Ukrajinu, aby se ubránila před ruskou agresí,“ dodala.
Zaprvé je podle komise potřeba „odstranit nedostatky ve schopnostech se zaměřením na kritické schopnosti identifikované členskými státy“, dále je potřeba podpořit „evropský obranný průmysl prostřednictvím souhrnné poptávky a navýšené spolupráce při veřejných zakázkách“. Dalšími důležitými kroky jsou podpora Ukrajiny prostřednictvím navýšené vojenské pomoci a hlubší integrace evropského a ukrajinského obranného průmyslu, prohloubení celoevropského obranného trhu, mimo jiné prostřednictvím zjednodušení předpisů, urychlení transformace obrany prostřednictvím inovací, jako je umělá inteligence a kvantové technologie, posílení evropské připravenosti na nejhorší možné scénáře zlepšením vojenské mobility, posílení vnější pozemní hranice s Ruskem a Běloruskem a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi po celém světě.
Komise zveřejnila i podrobnosti o plánu na zvýšení obranyschopnosti Evropské unie nazvaného ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle komise pomoci nalézt až dalších 800 miliard eur (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur.
„Plán ReArm Europe/Readiness 2030 nastiňuje konkrétní právní a finanční prostředky na podporu investic členských států do obrany. Jde o ambiciózní obranný balíček poskytující finanční páky, které mají členské státy EU okamžitě k dispozici, k rychlému a výraznému zvýšení investic do obrany a obranných schopností,“ stojí v prohlášení EK. Unijní exekutiva navrhuje zejména uvolnit využívání veřejných financí v obraně na národní úrovni a vznikne rovněž specializovaný finanční nástroj nazvaný SAFE (Security Action for Europe).
„SAFE členským státům poskytne úvěry až do výše 150 miliard eur kryté rozpočtem EU. To pomůže členským státům posílit jejich obranné schopnosti prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek,“ uvedla komise. Společné nákupy zajistí interoperabilitu pro ozbrojené síly členských států a zároveň i předvídatelnost pro evropský obranný průmysl. Sníží rovněž náklady a povedou k posílení evropské obranné průmyslové základny.
Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).
„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.
Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.
Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.
Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot.
„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.
Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.
Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.
