Evropu ochrání před ruskou hrozbou Francie? Macron je připraven jednat o jaderném deštníku
Francouzský prezident Emmanuel Macron je připraven zahájit debatu o jaderném odstrašení pro Evropu. Naznačil tak, že francouzské jaderné zbraně by mohly chránit Evropu před ruskou hrozbou, napsala dnes agentura AP.
Macron prohlášení učinil před nedělním summitem o Ukrajině, který do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer. Vrcholné schůzky se zúčastní představitelé více než deseti evropských zemí včetně Česka, Německa či Francie. Setkání naváže na rozhovory v Paříži, které uspořádal Macron minulý týden.
Jednání se konají v době, kdy má Evropa složité vztahy s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kdy USA začaly jednat s Ruskem o mírovém řešení války na Ukrajině. K rozhovorům ale Ukrajina a ani Evropská unie nebyly pozvány. Vztahy Kyjeva a Washingtonu navíc zatížila páteční roztržka mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Trump dlouhodobě požaduje po evropských členech NATO výrazné navýšení výdajů na obranu. Evropské státy ujišťují, že investice do zbrojení zvýší. Vítěz německých voleb Friedrich Merz, který je považován za budoucího kancléře, mimo jiné prohlásil, že Evropa se musí postarat o svou obranu. V této souvislosti zmínil možnost, že by Británie či Francie mohly rozšířit své systémy jaderného odstrašení o celou Evropu, čímž by kontinent získal nukleární deštník.
Macron dnes řekl, že takovou diskuzi je připraven otevřít. „Pokud to umožní vybudovat evropské síly,“ uvedl. „Životní zájmy Francie s její jadernou doktrínou měly vždy evropský rozměr,“ dodal.
Naopak lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová s Macronovým postojem nesouhlasí. Prohlásila, že francouzské nukleární zbraně nejsou určeny ke sdílení a že musí zůstat francouzským jaderným odstrašením.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP. „Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout. Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News. „Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu. „V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala. Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi. „S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
