Fiala po Macronově jednání o bezpečnosti: Je třeba položit na stůl peníze a zbraně
Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) výsledky dnešního pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, řekl Fiala po schůzce České televizi (ČT). Francouzský prezident Emmanuel Macron už jednu podobnou schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Na dnešek svolal další jednání, na které tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské státy či Kanadu. Fiala se do jednání zapojil přes videohovor.
Den po diskusích mezi Rusy a Američany o budoucnosti Ukrajiny, ovšem bez napadené země, v Rijádu v Saúdské Arábii a dva dny po minisummitu v Paříži, kam byli Macronem pozváni pouze někteří evropští vůdci, Elysejský palác svolal nové setkání, jehož tématem byla evropská obrana.
„Závěr té schůzky je, že se všichni shodujeme na tom, že v této nové situaci je potřeba, aby Evropa byla silnější. Abychom dávali více peněz do vlastní obrany, abychom navýšili rozpočty jak na úrovni národních států, tak na evropské úrovni, pokud jde o naši bezpečnost a obranu,“ řekl český premiér. „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně, a pak nás bude svět brát vážně. Evropa to dlouho zanedbávala, ale teď je čas to změnit,“ doplnil.
Posílení postavení Evropy je důležité podle Fialy i vzhledem k posledním výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dnes označil prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, jehož země se tři roky brání ruské invazi, za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Trump Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země. Trump předtím také naznačil, že za ruskou agresi na Ukrajině může sám Kyjev. „Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil na adresu Ukrajiny.
Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.
Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.
Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.
„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.
„Tak s tím se samozřejmě nedá souhlasit. Tady Donald Trump pravdu nemá,“ řekl v ČT k Trumpovým výrokům Fiala. „Ale nenechme se vyprovokovat jednotlivými výroky na sítích,“ dodal. Cílem všech západních států by podle Fialy měl být trvalý, udržitelný a spravedlivý mír na Ukrajině.
Francouzský deník již v předchozích dnech s odvoláním na nejmenované zdroje blízké české vládě informoval, že Česko společně s Rumunskem patřilo k »nejvíce rozhořčeným zemím«, co se nepozvání na pondělní schůzi týče. To není tak složité si představit vzhledem k tomu, že Fialův kabinet se po 3 roky, které konflikt na Ukrajině již téměř trvá, staví do pozice jednoho z největších podporovatelů napadené země. Ať již jde o počet přijatých ukrajinských uprchlíků či třeba muniční iniciativu, která je opakovaně vzývána i prezidentem Petrem Pavlem.
